Sesuv rozpůlil horu a pohřbil půlku města. Naděje na záchranu lidí trvá
Pomocí motorových pil a holýma rukama odklízejí příbuzní a přátelé obětí sesuvu půdy nánosy bahna, polámaných stromů a zbytky zdemolovaných domů. Pět dní po katastrofě stále věří, že naleznou někoho živého. Zkáze podlehlo více než třicet domů a zničena byla polovina města Oso severně od Seattlu ve státě Washington. Zatím 24 mrtvých, 176 lidí je nezvěstných.
Čtyřletý Jacob Spillers vylezl z trosek po sesuvu sám. V kritický okamžik, když se lavina bahna a zlomených stromů valila na jejich dům, si hrál nahoře se svém pokoji. Jacobovi tři nevlastní sourozenci a otec jsou však stále uvěznění v domě. Jacobova matka byla v sobotu v práci a sesuv ji tak odřízl od rodiny. Nyní s Jacobem čeká, jak dopadnou snahy na záchranu zbytku rodiny.
„Doufáme v to nejlepší,“ vyjádřil svou podporu také americký prezident Barack Obama. Ani záchranáři se nevzdávají a dnem i nocí prohledávají oblast pomocí vrtulníků, laserového zobrazování, a také na zemi pomocí záchranářských psů.
Sesuv rozpůlil horu
Ničivá tragedie byla následkem několikadenních dešťů. Úřady rychle pochopily, že nejde o obyčejné záplavy, které blokují silnice. „Sesuv prakticky rozdělil horu na dvě části, a položil ji na město. Nic co předtím stálo, již nestojí,“ popsal ničivou sílu sesuvu washingtonský guvernér Jay Inslee. Zkáze podlehlo více než třicet domů a zničena byla polovina města Oso. „Toto je jeden z největších sesuvů půdy, které jsem kdy viděl," řekl BBC geolog Dave Norman.
V sobotu dopoledne přijímá operátor tísňové linky zoufalý telefonát: „Vypadá to jako sesuv půdy a všechno je pryč! Domy jsou pryč!“ Podobné telefonáty přibývají každou vteřinou. „Je tu strašná povodeň! Střecha domu je na silnici!“ Záchranáři mohou volající radit pouze jediné: „Je to sesuv půdy, utečte okamžitě pryč!“
Dvě stovky lidí skončily mezi změtí trosek, bahna a osobních věcí. Záchranáři se snaží v práci nepolevovat. Počet obětí však od soboty roste. Čtyřiadvacet mrtvých a sto sedmdesát šest nezvěstných, to je současný stav. Zoufalství rodin, kteří v sutinách hledají s vírou své blízké, se dá jen stěží popsat.
Můj manžel je bojovník
Také La Rae deQuilettes stále doufá, že je její manžel naživu. V sobotu odjel pracovat do Oso a o té doby o něm nemá zprávu. Pár, u kterého měl její manžel v sobotu pracovat, je podle policie také nezvěstný. Ona však zná svého muže, který je podle ní silný a nevzdává se: „Je to bojovník.“ La Rae deQuilettes se společně s jejich čtyřmi dětmi modlí v naději, že její muž našel vzduchovou kapsu, ve které čeká na záchranáře. K modlitbám za oběti sesuvů a jejich rodiny vyzval Američany ve svém úterním projevu během tiskové konference na summitu v Nizozemsku prezident Obama.
V Oso jsou však i ti, kteří již přestali věřit, že jsou jejich příbuzní ještě naživu. Nichole Rivera o své dceři a jejím snoubenci nemá od soboty řádné zprávy. „Mám opravdu pocit, že jsou pryč,“ říká odevzdaně Rivera. Vidí kolem sebe rozsah devastace i konzistenci bahna, které zavalilo dům, kde se měla její dcera v srpnu vdávat. Jejím jediným přáním je nalézt alespoň těla, aby je mohla řádně pohřbít.
Sesuvy půdy nejsou v Americe ojedinělým jevem. Vyskytují se ve všech padesáti státech a ročně zabijí kolem dvaceti pěti lidí. Jde však spíše o nešťastné náhody, kdy člověk zemře následkem zřícení skály.
Největší sesuv půdy v dějinách USA byl zaznamenán v roce 1928. Tehdy následkem protržení přehrady Sant Francis poblíž Los Angeles zemřelo pět set lidí.
