Toufarovo tělo objeveno. Ale co další oběti komunismu?

Osudy lidí popravených a umlácených komunisty byly po jejich smrti často podobně dramatické a pohnuté jako za jejich života. Jako by se vrazi báli i mrtvých, a proto se jejich těl snažili zbavit. Jako by chtěli vyvolat dojem, že ti lidé nikdy neexistovali. Různé emoce ale vzbuzují oběti totality i dnes.

Listopadové vyjmutí ostatků ubitého faráře Josefa Toufara (pravost musí ještě potvrdit analýza DNA) z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích vyvolalo radost a úlevu, ale také odpor. Proč tahle selekce? Exhumujte všechny tam ležící oběti komunismu a vybudujte pro ně důstojné pohřebiště! volá Sdružení bývalých politických vězňů. A připomíná, že třeba Poláci se se svými zavražděnými vyrovnali neskonale důstojnějším způsobem.

Ať už šlo o oběti sovětské NKVD, které skončily v hromadných hrobech v Katyni, nebo o zabité protikomunistické odbojáře potupně zakopané ve Varšavě. Ti byli v rámci rozsáhlého projektu exhumováni a pohřbeni teprve loni a předloni.

Jenže kde spočívají ostatky více než dvou stovek popravených Čechoslováků z prvních let zdejší komunistické vlády? Ani dnes, šest dekád po jejich smrti a čtvrtstoletí po pádu totality, se to v případě většiny z nich neví.

A pátrání po místě jejich spočinutí připomíná ponuré detektivní příběhy.

Celý článek si můžete přečíst v novém vydání Týdeníku ECHO.