Elektronické pokladny ještě nikde nepomohly. Naopak
Chorvatská státní kasa prý na zavedení elektronických pokladen vydělala. Napsaly to Hospodářské noviny s odkazem na Zdeňka Honka, majitele turistické kanceláře a člověka, který s nápadem zavést pokladny za šéfem ANO Andrejem Babišem přišel. „Například v listopadu 2013 stoupl výběr daní v Chorvatsku oproti roku předtím o 600 milionů kun, v přepočtu asi o dvě miliardy korun,“ citovaly HN podnikatele.
Tak je to s elektronickými pokladnami vždycky. Řekne se nějaký údaj, který dokazuje výhodnost pokladen, ovšem záhy se zjistí, že má za účel zakrýt realitu. Kvůli lepšímu výběru daní, hlavně těch z přidané hodnoty, začali Chorvaté na elektronických pokladnách účtovat v lednu 2013 a za celý rok se výnosy DPH snížily o 400 milionů kun. V samotném listopadu se daň z přidané hodnoty účtovala málo a proti listopadu 2012 poklesla o 577 milionů. Tolik chorvatské ministerstvo financí. Z jeho dat ještě vyplývá, že obdobný pokles zažily v roce 2013 i celkové daňové příjmy, které se vzpamatovaly až loni díky ekonomickému zotavení.
Pokladny škodí ekonomickému zdraví
Snaha přesvědčit občany, že pokladny nikomu neuškodí, už přinutila ministerstvo financí najmout speciálního PR pracovníka. Bude to mít těžké i v přesvědčování, že registrační pokladny něčemu pomohou. Zkušenosti ze zemí, které Čechy s registračními pokladnami předběhly, totiž nic takového neukazují.
Vzorem jsou pro Čechy Bulhaři, kteří pokladny zaváděli v roce 2012, Chorvati se přidali o rok později, loni následovalo Maďarsko. Za příklad se uvádí ještě Slovensko, kde nejde o pokladny s on-line připojením na finanční úřady. Jde o klasické registrační pokladny s fiskální pamětí, ze kterých si data v určitých časových intervalech vytahují finanční úředníci. Slovenský model má ovšem delší historii. Premiér Robert Fico s ním začínal před šesti lety, před dvěma lety byl doplněn účtenkovou loterií a letos se rozšířil na další profese, například právníky, auditory, architekty, lékaře, opraváře aut a hoteliéry. Ani v jednom případě pokladny prokazatelně nepomohly, naopak nelze vyloučit, že zemím, které je zavedly, ekonomicky uškodily.
Chorvatské selhání s pokladnami je nejzřetelnější, protože kromě poklesu výběru daní způsobil likvidaci až pětiny živností a růst nezaměstnanosti. Velmi podobně dopadli v Bulharsku. Likvidace 50 tisíc živností znamenala i tam pokles o pětinu. Složitější to je s tím, jak se pokladny osvědčily při výběru daní.
V prvním roce od jejich zavedení vyrostly příjmy z DPH skutečně osm procent, v té době však vyrostla o sedm procent také spotřeba. Argumentem pro příznivce pokladen může být výsledek z následujícího roku 2013, kdy spotřeba poklesla, výběr daní se však zlepšil o další tři procenta. Z Bulharska nicméně pochází zpráva, že zavádění pokladen skutečně škodí hospodářství. „Rostoucí tlak vlády na výběr daní měl negativní efekt v souvislosti globálním ochlazením ekonomiky,“ stojí ve zprávě nevládní organizace Freedom House z roku 2012. Upozornila tím na fakt, že Bulharsko a Chorvatsko se zařadily mezi země, kterým předloni nejvíc ublížila druhá vlna krize, protože se v té době pokoušely vybrat víc daní. Do stejné skupiny patří Česko, které tehdy chtělo vyrovnat rozpočtovou bilanci dvojím zvýšením sazeb DPH. Na rozdíl od Bulharska a Chorvatska však vyrostly příjmy z této daně reálně o pětinu.
Kontrola a korupce
Slovenský případ je složitější, přitom tamní vláda efekt pokladen podrobněji nehodnotila. Také Ficův kabinet si jejich zavedení špatně načasoval na rok 2009, kdy na zemi dolehla ekonomická krize. Zásah proti podnikatelům mohl přispět k tomu, že se do té doby rychle rostoucí ekonomika propadla hlouběji než v okolních zemích. Ani slovenská čísla nepřesvědčují o tom, že se DPH začalo díky pokladnám vybírat lépe, například během posledních tří let neroste výběr daně rychleji než spotřeba. Vláda také letos už poněkolikáté odložila slib, že opět sníží daňovou sazbu.
Další důkaz o malém efektu pro výběr daní přinesl rozpočet na rok 2015. I když se povinnost účtovat na pokladnách rozšíří na dalších pětatřicet profesí a zároveň se zpřísní postihy za falšování účtů, sama vláda neočekává, že se tím příjmy zvýší o víc než 50 milionů eur, tedy o 1,4 miliardy korun.
V Maďarsku je na hodnocení ještě brzy, protože účtování na elektronických pokladnách začalo nabíhat až v druhé polovině minulého roku. Ministr pro národní ekonomiku Mihály Varga už oznámil skoro zázračný úspěch, protože i několik měsíců s pokladnami prý bylo hlavním důvodem, proč se celoroční příjmy z DPH zvedly o devět procent. Výroky maďarských ministrů je třeba brát s rezervou vzhledem k tomu, že mají v první řadě přehlušit korupční skandály, které s sebou zavádění pokladen přineslo. Vyšší výběr daně v každém případě podpořila přímo vláda premiéra Viktora Orbána, která ve volebním roce zvýšila o desetinu své výdaje, ze kterých rovněž odvedla DPH. Přesnější údaje o výsledcích maďarského experimentu přinese až revize rozpočtových údajů Evropskou komisí, bude třeba počkat také na letošní bilanci. K dispozici dosud nejsou ani čerstvé údaje o počtu maďarských živnostníků. Pozvolné omezování živností tam začalo během krize v roce 2009 a do roku 2013, kdy se o pokladnách už začalo mluvit, se nezrychlilo ani nezpomalilo.
Pokud tuzemská vláda ještě nezmění svůj plán, rozjede Česko pátý východoevropský pokus na zlepšení výběru daní mezi živnostníky. Důvodová zpráva k navrženému zákonu neuvádí důvody, proč by to právě v Česku mělo dopadnout lépe.
