Empatie vůči Číně, tajemné mlčení ryb
Předseda vlády zastavil americkou invazi hned v zárodku, ministerstvo zahraničí připomíná to správné čínské výročí. Daří se.
Právo na otvíráku referuje o odporu Bohuslava Sobotky vůči rozmísťování amerických vojáků v Evropě. Činí tak pod pod titulkem „Sobotka se postavil Obamovi“, jako kdyby na summitu ve Varšavě došlo k repríze zápasu Davida s Goliášem. Ve sloupku Lidových novin komentuje premiérovo vyjádření Zbyněk Petráček. „USA musí mít z českého spojenectví rozporný dojem. Když prezident Obama před pěti lety odtroubil protiraketovou obranu, byl u nás pasován téměř na zrádce. Když teď nabízí přímé vojenské záruky, slyší, že je nepotřebujeme. Slyší to od státníka, který tím říká A, aniž by ale dodal B. Jaký je Sobotkův plán B.? Zvýšíme vojenský rozpočet jako Poláci? Máme vlastní ideu bezpečnosti? Ticho. Český stát se bez idejí plácá ve vakuu politiky více azimutů. Bylo by divné, aby z toho nečerpala naději pro svůj vliv Moskva.“
Hospodářské noviny na titulní straně referují o kauze PromoMoPro, na podzim by měl jít k soudu. Pozoruhodnou úlohu v ní hraje Erickson Raymond Christopher, šedesátiletý rolník z karibského ostrova Dominica. „Přes londýnskou firmu, v níž byl Christopher zapsaný jako ředitel, odteklo na zahraniční konta 135 milionů ze známé vládní zakázky na technické zajištění českého předsednictví Evropské unii v roce 2009. (...) Během vyšetřování se detektivům potvrdilo podezření, že Christopher je nejspíš jen nastrčenou figurou. Od úřadů z tropického ostrova se dozvěděli, že jde o zemědělce z předměstí hlavního města Roseau. A později se jim ho přes americké kolegy podařilo vyslechnout. (...) Když skandál propukl, aktéři tvrdili, že Christopher a jeho v IT branži zcela neznámá firma Deeside Service Solutions zajišťovali pro předsednictví v roce 2009 finančně nákladnou ochranu citlivých dat a mezinárodní videopřenosy z jednání unijních ministrů.“
Sinolog Martin Hála komentuje pro Lidové noviny nový a „empatický“ kurz české politiky vůči Číně. Ilustruje to na příkladu na dnešek připadnuvšího čtvrstoletí od masakru na Tchien-an-men. „Česká politická reprezentace si v roce 2014 připomíná nikoliv 25. výročí událostí symbolicky propojených s našimi vlastními osudy, nýbrž poněkud uměle oprášené 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČLR a někdejší ČSR v roce 1949. Z politického záhrobí recyklované výročí se stalo maskotem nedávné ‚přelomové‘ návštěvy ministra Zaorálka v Číně. Četné zmínky o něm najdeme na webu českého ministerstva zahraničí a naše ambasáda v Pekingu k němu připravila řadu vzpomínkových akcí, včetně koncertního turné skupina Mňága a Žďorp. Samotné datum připadá sice až na podzim, ale oficiální oslavy této světodějné události se plánují s předstihem již na tento měsíc, aby nebylo pochyb, jaké že jiné výročí to mají nahradit. (...) Drulák (náměstek ministra zahraničí – pozn. aut.) prokazuje pozoruhodnou schopnost empatie vůči čínské propagandě, o poznání hůře se vciťuje do role obyčejných Číňanů, kteří mohou dát svůj názor najevo pouze tehdy, podaří-li se jim obejít cenzuru na čínském internetu...“ Ano. Populární promluva Petra Druláka na téma nové empatie v české zahraniční politice mi připomněla frustraci, již jsem před rokem 89 cítil při čtení názorů lidumilných zápaďanů, naprosto přesvědčených o tom, že politika režimních špiček a podoba tehdejšího režimu je výrazem tužeb a postojů československého lidu, a proto je potřeba jim porozumět a respektovat je.
Ministerstvo zemědělství by mělo vrátit 38 milionů dotace na reklamní kampaň Ryba domácí, jež měl tuzemské obyvatelstvo dovést k častější konzumaci rybích pokrmů. V Právu to s velkou mírou empatie komentuje Lukáš Jelínek. „Kdyby ryby mohly mluvit, asi by utrousily něco hodně peprného na adresu kampaně, jež pustila žilou veřejným rozpočtům.“ No, nevím. Nerad bych podceňoval zájem ryb o efektivní vynakládání státních peněz. Stejně bych si ale tipnul, že by je víc znepokojovala perspektiva hrozícího konce na pánvi. Možná by dokonce v neúčinnost nákladné kampaně spíš doufaly, než aby je pobuřovala. Šupina bližší než kabát.
