Spravedlivá proti spravedlivé, tygr je nablízku
Střet mezi spravedlivými o titul té nejspravedlivější. Ta nejempatičtější zahraniční politika. Je pátek. To hlavně.
Na titulních stranách kulminující spor mezi dvěma reprezentantkami hnutí ANO – ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou a její náměstkyní Hanou Marvanovou. Druhá z nich včera podnikla mediální ofenzívu. Lidovým novinám řekla: „Konflikt se táhne už dva měsíce. Sporné věci jsou dvě. Jde o omezení byznysu s exekucemi a především pak o výběr soudců. Paní ministryně si nepřála, abych byla vůbec součástí komise, jíž jsem měla předsedat.“ Část justice mělo podle LN proti Marvanové postavit rozhodnutí jmenovat na soud v Ústí nad Labem Jana Veselého z mělnického soudu a Milana Bořka do čela krajského soudu v Brně. „Jde o muže s dobrou pověstí, kteří od členů komise získali nejvyšší počet bodů. Jejich nominaci ještě musí potvrdit ministryně a do funkce soudce jmenuje prezident. Jenže volba vyvolala v české justici doslova poprask. A protitlak: na tři desítky soudců z Ústeckého kraje sepsalo petici, v níž zpochybňují férovost tendru. Právu Marvanová řekla, že za tlakem na její odvolání jsou „vlivné zájmové skupiny“. „Důkazy vidí Marvanová v tom, že situace kolem ní se vyhrotila ve chvíli, kdy v souladu s vládním programem prosazovala snížení odměn advokátů. A také transparentní jmenování soudních funkcionářů.“
Podle Mladé fronty Dnes „spor ukazuje, že se předvolební sázkou na známé tváře aktivistů, jako je i Marvanová, Babiš zahnal do pasti. Právnička je v boji proti korupci nekompromisní. Další aktivisté z Rekonstrukce státu, jimž se šéf ANO sám upsal, navíc začali tvrdě vymáhat slíbené protikorupční zákony. (...) Babiš se prý však necítí být v pasti svých předvolebních slibů. ‚Určitě v ní nejsme, naši ministři ve svých resortech protikorupční a úsporná opatření dělají. Nejsme populisti, ale lidi, kteří mají v životě něco za sebou.“
Právo na titulní straně hlásí další potenciálně poškozující spor v Babišově hnutí. „Kasl znovu hrozí odchodem z kandidátky ANO v Praze“. ANO podle deníku „zvažuje“, že Kasla vymění. Kandidátovi na primátora dál vadí, že by na pražské kandidátce ANO měla být šéfka buňky hnutí v hlavní městě Radmila Kleslová, která pracovala pro komunistickou rozvědku a byla členkou pražské ČSSD. ‚„Já nebudu s osobu, která je v koalici s kmotrem Hrdličkou, kandidovat,‘ řekl Kasl Právu. (...) ‚Pokud mi ANO nevyjde vstříc, nebudu kandidovat. Ale z mého rozhodnutí, ne z rozhodnutí ANO.“
Lidové noviny publikují obsáhlý rozhovor s náměstkem ministra zahraničí Petrem Drulákem. Od sporu o vstřícné chování k Číně se dostane k obecnějším soudům o dřívější české zahraniční politice a směru, jímž by se podle něj měla ubírat. „Já si vůbec nemyslím, že by s havlovským pojetím lidských práv bylo spojeno nějaké významné renomé České republiky. To, že je něco jasné a jednoduché, neznamená, že je to správné. Já považuji dosavadní politiku za chybnou. Říkám tomu falešný universalismus – falešná představa, že to, jakou jsme si vybudovali představu ideální společnosti, bychom měli vnucovat těm ostatním. Byla to snaha napasovat složitý svět do nějakého jednoduchého poststudenoválečného schématu. Vidím tam i souvislost mezi, řekněme, pozdními havlovci či epigony Václava Havla a americkými neokonzervativci a myslím, že ta politika byla skutečně chybná.“ No. Nechám Čínou Čínou. Charakteristický je ale způsob vyjadřování pana Druláka, jenž ilustruje bludnou představu, která je v jeho intelektuálním prostředí dost rozšířená. Popisuje spor o zahraniční politiku jako spor mezi hlasateli jednoduchých, primitivních tezí a těmi, kdo vnímají problémy komplexněji a jsou schopni složitých a nuancovaných úvah – pan Drulák se mezi ně zjevně počítá. Když ale dojde na prezentování těch – ach, tak složitých – myšlenek, často létají vzduchem jen triviální moudra nanejvýš kamuflovaná vrstvou akademického pajazyka a pronášená dikcí objevitele Ameriky.
Na autorské straně Hospodářských novin si Jindřich Šídlo utahuje z nejnovější módy mezi tuzemskými fanoušky konspiračních teorií. Představy, že bombardování Jugoslávie odhlasovala tajemná Trilaterální komise za účasti Karla Schwarzenberga. Popisuje postuláty konspiračního myšlení: „Za prvé: pokud něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kejhá jako kachna, pak to bude s velkou pravděpodobností tygr. Za druhé: pokud tvrdíte, že to není, dokažte to, protože my zcela zřetelně vidíme tygra. Za třetí: veškerá nejtajnější spiknutí světa se nakonec stejně odhalí, protože se ilumináti sami podřeknou nebo na své záměry sami upozorní ve filmových a hudebních dílech tak s dvacetiletým předstihem, nejčastěji v seriálu Simpsonovi.“ Dovolil bych si přidat postulát ještě jeden. Neexistuje-li sebemenší náznak existence tygra, je to nezpochybnitelný důkaz, že tygr je nablízku a chystá se k něčemu moc ošklivému. Proč by taky jinak tak usilovně tajil svou existenci?
V Blesku inspirativní soudnička. „Kuplířství dobře vynášelo muži (40) a jeho ženě (33). V erotický a masážní salon proměnili byt na sídlišti Jižní Svahy. Dvojice zaměstnávala erosenky ve věku 18 – 35 let. Vůči nájemníkům byly velmi ohleduplné. Kvůli obavám z rušení nočního klidu pracovaly od devíti ráno do devíti večer.“ U srdce mě zahřálo použití „devadesátkového“ termínu „erosenka“ – hned jsem si připadal o pár dekád mladší. Ale ta otvíračka mi trochu vrtá hlavou. Jak to dělali ti kunčafti, kteří chodili na devátou ranní? To si kvůli návštěvě nevěstince dávali budíka? Tomu tedy říkám zotročenost vášní.
