Pak se cesta stočí k Házmburku, tomu kopci, o kterém Mácha psal z Litoměřic příteli Hindlovi: „... náš svatý Hanžburek mi kouká všemi okny až do postele, nechť ji postavím kde chci...“ Možná že poslední Máchův pohled patřil Házmburku, Zaječímu kopci. -
Stál jsem znovu v Třebívlicích, v té docela pěkné obci, která má na první pohled všechno, co má mít: kostel, u něj krchov, zámek, u něj park, hospodu, u ní plácek na cigáro, koupaliště, u něj hasičskou zbrojnici. -