„Špatně jsem odhadl Putina,“ říká Miloš Zeman pro Radio Prostor

„My jsme se nebránili, Ukrajina se brání, a je dobře, že se brání a je dobře, že se jí pomáhá.“ I o tom mluví exprezident Miloš Zeman v aktuálním rozhovoru pro Radio Prostor, který s ním natočil Luboš Procházka. Společně také probrali výši jeho důchodu, Pellegriniho vítězství na Slovensku, Fialovu návštěvu v Bílém domě, pražskou kavárnu, migrační pakt nebo přátelství s Jiřinou Bohdalovou. Přinášíme kompletní přepis rozhovoru.

Hostem pořadu O všem Radia Prostor je prezident Miloš Zeman. Dobrý den.
Pěkný dobrý den.

Děkuji, že jste nás přijal ve vaší kanceláři a hned na úvod se zeptám – a pokládám tuhle otázku většině hostů – co pro vás znamená slovo prostor?
Masaryk, který v závěrečné fázi svého života mluvil pouze anglicky, což se málo ví, používal anglismy při běžné konverzaci a jeden z anglismů zněl elbow room, což znamená prostor pro lokty. No a já navážu na Masaryka. Každý člověk, chce-li být svobodný, potřebuje prostor pro lokty.

Máte nyní dostatek prostoru třeba na rodinu a na čtení knih?
Určitě a na rodinu také, i když se mnou je pouze žena a tchýně. Dcera pracuje v zahraničí a syn David je lékařem v Brně.

Co prostor pro psaní pamětí, tedy vaší knihy Prezidentský úděl?
Včera jsem dopsal osmdesátou šestou stránku.

Když by se vše povedlo, mohla by kniha zamířit na předvánoční trh?
Doufám, že to vyjde.

Před měsícem se ve vašem životě objevil nečekaný prostor pro řešení zdravotního problému, jak vám nyní je?
Já bych chtěl především velice poděkovat sestřičkám a lékařům motolské nemocnice, kteří se o mě starali tak skvěle, že jsem se dojal. Dokonce jsem se trochu i styděl. Byla to skutečně skvělá péče. No a uzdravil jsem se. A teď v poslední době už nemám pocit, že by mě něco bolelo.

Rehabilitujete poctivě, jste poctivý pacient?
Chodím s chodítkem.

Jde vám to dobře?
Jde to docela dobře, postupně si přidávám kroky, takže doufám, že budu zkoušet i chodit o holi, ale to ještě bude dlouho trvat.

Dovolím se zeptat, zdali vás navštěvuje prof. Pavel Kolář v rámci rehabilitací?
Ten mě navštěvoval v době, kdy jsem byl v nemocnici a jednou mě navštívil i doma.

Pojďme k tomu, co se dělo krátce po vašem propuštění z nemocnice, když na Slovensku vyhrál prezidentské volby Peter Pellegrini, který bude brzy hostem Radia Prostor. Už jste měli možnost od té doby, tedy od toho vítězství, spolu telefonicky mluvit?
Já jsem s ním telefonicky mluvil před tímto vítězstvím. To je důležitější, protože Peterovi Pellegrinimu teď bude blahopřát každý, ale ne každý jeho před tímto vítězstvím podporoval.

Vy jste v rozhovoru pro slovenskou televizní stanici TA3 dva dny před volbami ze svého domu v Lánech řekl, že mu držíte všechny čtyři palce. Jestli se dobře pamatuji, je to tak?
Ano, někteří kritizovali, že je to porušení moratoria, ale chtěl bych upozornit, že moratorium se nevztahuje pro zahraniční osoby.

Chystáte se za ním na Slovensko? Nebo on sem? Máte nějaké informace od své kanceláře?
Zatím ještě ne. Jsou dvě varianty, které se nevylučují. Moje účast na jeho červnové inauguraci a já budu rád, když mě opět navštíví tady v kanceláři, až přijede do Prahy. No a jak říkám, lze to i spojit.

Mnoho lidí si myslí, že Peter Pellegrini bude tzv. prodlouženou rukou Roberta Fica. Vy oba dobře znáte, jak to vnímáte?
Já myslím, že ne každý prezident, abych se vrátil k začátku našeho rozhovoru, si vytváří svůj elbow room, tedy prostor pro lokty a je teda zcela přirozené a pochopitelné, že bude mít samostatnou agendu, která se nebude nutně krýt s agendou vlády.

Bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová v nedávném rozhovoru pro Radio Prostor řekla, že ze Slovenska neemigruje a v zemi zůstane, přestože se jí výsledek voleb nelíbí. Dodala, že Slováci patří na Západ, protože podle jejích slov „zvolili prezidenta z LGBT komunity“. Je vhodné takto poukazovat na něčí soukromí?
Je to hloupé, ale já jsem jak paní Vášáryovou, tak Milana Kňažka, několikrát viděl v televizi před volbami, kdy agitovali pro Korčoka, a po volbách z nich přímo pryštěla nenávist. Já si myslím, že je to ubohé. Oba dva už jsou výrazně za zenitem. Asi je to trápí, takže lidsky je to pochopitelné, ale opakuji, že je to hloupé.

Mluví se o polarizaci slovenské společnosti. Dá se říct, že je chyba na obou stranách?
Panebože, vždyť přesně stejná situace je prakticky v jakýchkoliv prezidentských volbách. Možná s výjimkou ruských, ale ty bych do toho opravdu nepočítal. Takže jak české prezidentské volby, tak americké či francouzské, prostě všechny měly své zastánce a své odpůrce a např. v Americe to bylo daleko a daleko vášnivější než u nás.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek den po vítězství Petera Pellegriniho napsal na Twitteru větu ve smyslu, že se diví pražským redakcím některých médií, že nechápou Slovensko a výsledek demokratických voleb. Dodal, že některé pražské redakce nikdy nechtěly chápat Slovensko. Co na tento výrok říkáte?
Tak já bych s tímto výrokem souhlasil. Kdysi jsem používal a dodnes používám výrok Pražská kavárna, do které ale nepatří jen pražské redakce. Je to taková povznešená situace lidí, kteří se omylem pokládají za elitu, ale ve skutečnosti jsou podle mého názoru pouze přicmrndávači momentální vládní politiky. Nejsou to lidé nadaní velkým intelektem, ale jsou obdařeni velkou servilitou. Takže pokud vládnou ti, kterým fandí, nemají s tím problém.

Pojďme k nám domů. Je chyba, že hnutí ANO zrušilo další schůzku u prezidenta republiky kvůli důchodové reformě?
Jestliže premiér Fiala pronesl další ze svých krajně nešťastných výroků, kdy sdělil, že mají 108 hlasů ve sněmovně a že se nebudou ohlížet na názor opozice, tak se samozřejmě nelze hnutí ANO divit. Politika je kompromis a pokud vládní strana u důchodové reformy není ochotna ke kompromisům, tak tím riskuje, že po příštích patrně prohraných volbách hnutí ANO ve vládě důchodovou reformu zruší jako celek. Kdyby došlo ke kompromisu, možná by se našla na některých, ale pouze některých bodech, shoda.

Jak by se mělo hnutí ANO chovat dál, být ve sněmovně proti této reformě?
Podívejte se, kritika je krásná věc, ale když k tomu nedodáte pozitivní alternativu, tak kritika je málo. Já si myslím, že prodlužování důchodového věku není dobrá cesta. Ale pozitivní alternativa, kterou doporučuji už dlouhou dobu, je mírně zvýšit sociální pojištění, což by vybilancovalo důchodový účet, který by nebyl ztrátový. To, že k tomu nikdo nechce přistoupit, je podle mého mínění chyba. Sociální pojištění je daň jako jakákoliv jiná, s jediným rozdílem, že je účelově vázána právě na výplatu starobních důchodů, a jestliže vláda zvyšuje všechny daně, na které se podíváte, není důvod, proč by neměla zvýšit i tuto daň, aby se vyhnula okrádání starobních důchodců. Což už se stalo…

Když už jsme v pořadu O všem, nemůžu se nezeptat: Jste spokojený český důchodce?
Můj starobní důchod po všech valorizacích činí závratných 24 000 korun, protože průměrný starobní důchod je něco nad 20 000 korun. Mohu se hrdě chlubit tím, že můj starobní důchod je mírně nadprůměrný.

Migrační pakt je velké téma posledních dnů. Co si o tom myslíte?
Ministr vnitra Vít Rakušan ve Sněmovně třímal takový plakátek, kde bylo napsáno, že migrační pakt neobsahuje žádné kvóty, ale shodil ho Saša Vondra, když prohlásil, že kvóty tam de facto existují, akorát jsou kryty právě tím, že se z nich můžete vykoupit případně až 15 miliardami. No, tak je dobré, že Saša Vondra jednou řekl pravdu a že je to europoslanec, který, tuším, proti tomu migračnímu paktu dokonce hlasoval a je špatné, že ministr vnitra není natolik informován, aby věděl, co migrační pakt vlastně obsahuje. Myslím si, že Česká republika nepotřebuje ve vládě neinformované ministry.

Premiér Petr Fiala navštívil v minulých dnech Bílý dům. Vy už jste to komentoval minulý týden v Arcibiskupském paláci slovy o tom, že každá návštěva Bílého domu je dobrá a že gratulujete Joe Bidenovi, že potkal Petra Fialu. Každopádně o několik dní později Sněmovna reprezentantů USA většinu hlasů schválila vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 60,8 miliardy dolarů. Je to dobře?
Je to dobře. Já celou dobu zastávám názor, že Ukrajině je třeba pomáhat. Ukrajina byla napadena stejně jako jsme byli napadeni v srpnu 1968 my. My jsme se nebránili, Ukrajina se brání, a je dobře, že se brání a je dobře, že se jí pomáhá.

Jak vnímáte neustálé debaty o tom, kdo by měl posadit obě strany k mírovému jednání? Uzrál na to čas?
No, tak musely by s tím prostředníkem souhlasit obě strany. To je evidentní. Myslím si, že z tohoto důvodu by takovým prostředníkem mohla být Čína. Pokud vím, tak už předložila nějaký mírový plán, k němuž se negativně nevyjádřila ani jedna strana, tedy ani Rusko, ani Ukrajina. Je to samozřejmě jenom jedna z možností, ale podle mého názoru není zcela nepravděpodobná.

Dokáže podle vás posadit k mírovému stolu obě strany Donald Trump, pokud vyhraje americké volby?
Na jedné straně se teď zcela nedávno Donald Trump pro některé trochu překvapivě vyjádřil ve věci podpory Ukrajině. Na druhé straně údajně existuje jeho mírový plán, který spočívá v tom, že Rusko by si ponechalo Krym a ještě získalo Donbas. V každém případě Trumpovo vítězství může vést k určitému posunu a netroufal bych si odhadnout, jestli ten posun bude pozitivní.

Před několika dny vyšla naše společná kniha Spiknutí – Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR. Může být tato kniha varováním pro vaše nástupce, ale i jiné politiky?
Myslím si, že varování to určitě je a je to také varování pro některé politické hyeny, aby si uvědomili, právě díky této knize, a já bych chtěl poděkovat oběma autorům (pozn. red. – Radim Panenka), že jim to neprojde.

Jak na období vaší hospitalizace na podzim 2021, které kniha popisuje, vzpomínáte? Teď v dubnu 2024…
Když jsem si tu knihu přečetl, tak jsem si uvědomil některé souvislosti, které mě předtím nedocházely. Byl to vlastně komplex kroků, jejichž cílem bylo odvolat prezidenta řádně zvoleného v přímé volbě před uplynutím jeho mandátu. Pod záminkou nemoci. Mimo jiné tam je i zajímavý pokus dvou anonymních navrhovatelů, kteří pod vlivem jakési Džamily Stehlíkové žádali, abych byl zbaven svéprávnosti a aby mě byl určen opatrovník. To se nakonec nestalo…

Režisérem celého spiknutí byl podle vás šéf BIS Michal Koudelka. Odpustil jste mu?
Křesťanství nám velí odpouštět, ale já neříkám, že jsem křesťan. Svému příteli, kardinálu Dominiku Dukovi, jsem několikrát řekl, že jsem tolerantní ateista. A jinak hybnou silou tam zdaleka nebyl jenom Koudelka, to byl v Senátu zejména senátor Pavel Fischer. Všimněte si, a vy o tom také píšete, že byl jediný, který hlasoval proti tomu rozhodnutí senátní komise, která stáhla původní návrh na aktivaci čl. 66. Proto usuzuji, že to byla další hybná síla, nepochybně i šéf Senátu Miloš Vystrčil a mnozí a mnozí další. Nesmím zapomenout na právníka Jana Kyselu, o němž velmi nezdvořile, ale zcela pravdivě, v té knize říkáte, že je považován za kecala. Ale i kecalové mohou být nebezpeční a nemusí to být zrovna kecalové z Prodané nevěsty.

Patronkou knihy Spiknutí se stala herečka a vaše kamarádka Jiřina Bohdalová, která v časech dobrých i zlých vždy stojí při vás. Dokáže vás inspirovat, radí vám?
Zcela určitě ano. Především mě inspiruje svoji nekonečnou vitalitou, v 92 letech je to něco tak fantastického, že tomu ani nedokážu uvěřit. Ale při jakémkoliv novém a novém setkání s ní si uvědomuji, že lze žít plnohodnotně do více než 90 let.

Mimochodem, přes Radio Prostor vás paní Jiřina zdraví a vzkazuje, že 18. května večer v České televizi poběží nový film s ní nazvaný Svatá, který natočila s režisérem Jiřím Strachem, abyste prý nezapomněl.
Nezapomenu.

Skončil bych Prezidentským údělem. To je kniha, kterou píšete o vašem prezidentském období. Budete v ní psát i o vašich chybách?
Ale tak samozřejmě, že ano. Já jsem napsal předtím bestseller, který se jmenoval Jak jsem se mýlil v politice. A už z názvu vyplývá, že jsem tam psal i o svých chybách. Tvrzení, že se prezident nedopouští chyb je nesmyslné. Já sám říkám, že jsem špatně odhadl Vladimira Putina, že jsem si myslel, že je natolik racionální a inteligentní, že Ukrajinu nenapadne, protože to byla tak velká blbost a nesmyslná chyba, že by to jenom trochu duševně normální státník nikdy neudělal.