Lídři EU se shodují, že využití ruských aktiv je spravedlivé, oznámil Tusk

Evropští lídři se shodují, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva při financování Ukrajiny. Řekl to podle agentury Reuters novinářům polský premiér Donald Tusk na bruselském summitu EU, kde se mimo jiné jedná i o způsobu financování Ukrajiny na příští dva roky. V tomto ohledu jde podle Tuska o průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že pokud Ukrajina nebude mít peníze, tvrdě ji to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů. Maďarský premiér Viktor Orbán před jednáním uvedl, že využití ruských aktiv je „mrtvé téma“.

Vrcholní představitelé zemí Evropské unie jsou jednotní v tom, že nemohou nechat Ukrajinu bez odpovědi ohledně financování pro příští rok, řekl novinářům v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jestliže jeho země nebude mít peníze, tvrdě ji to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.

Polský premiér Tusk potvrdil, že lídři budou hledat způsob, jak Ukrajině poskytnout takzvanou reparační půjčku zajištěnou zmrazenými aktivy ruské centrální banky. Zbývá však vyřešit četné technické problémy, zdůraznil. „Všichni se shodují, že má smysl vyjednávat a že by bylo fér využít ruská aktiva, ale některé země budou bojovat až do konce, aby maximalizovaly své záruky,“ řekl Tusk novinářům v Bruselu.

ECHO PORADA: Proč je popis reality krajně pravicový?

Polský premiér uvedl, že šéfové států a vlád na summitu budou hledat způsob, jak v této věci poskytnout garance Belgii, kde se předmětná ruská aktiva z valné většiny nacházejí. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko, mají k reparační půjčce zajištěné ruskými aktivy výhrady. Alternativní možnost půjčky zaručené rezervou v unijním rozpočtu však podle Tuska nevyvolala nadšení klíčových unijních zemí.

„Čeká nás mnoho hodin diskusí o stále techničtějších otázkách, protože země, které jsou do budoucna nejvíce ohroženy ruskými finančními odvetnými opatřeními, zejména Belgie, ale nejen ona, chtějí záruky,“ řekl Tusk.

Ukrajinský prezident se dopoledne osobně zúčastnil summitu EU, kde mají prezidenti a premiéři vyřešit právě financování pro Kyjev na roky 2026 a 2027. Rozhodnutí ohledně financí je podle Zelenského potřeba přijmout do konce tohoto roku. I předseda Evropské rady António Costa již před začátkem summitu uvedl, že summit neskončí, dokud tato otázka nebude vyřešena a lídři budou jednat klidně i tři dny.

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu. Nechtěl uvádět podrobnosti, kterých všech oblastí by se nedostatek financí dotkl, nicméně „některé systémy čelí nedostatkům, existují systémy, které potřebují rakety,“ řekl. Ukrajina by se podle něj cítila mnohem jistější, kdyby bylo odsouhlaseno použití ruských zmrazených aktiv na reparační půjčku Kyjevu.

Zelenskyj uvedl, že nedokáže říct, zda se mu ve čtvrtek podařilo přesvědčit belgického premiéra Barta De Wevera, aby ustoupil ve svých výhradách vůči použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev. „Byla ta schůzka produktivní? Uvidíme,“ řekl. „Vedli jsme ale velmi dobrý rozhovor, rozumíme si,“ dodal.

Belgický premiér De Wever v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.

Spojené státy jsou podle Zelenského tou zemí, která rozhoduje a která může skutečně zastavit Rusko. „Myslím, že se to může podařit prezidentu Trumpovi, Bůh mu žehnej, aby v tom uspěl,“ řekl ukrajinský prezident a zdůraznil potřebu vyvíjet další tlak na Moskvu. Zelenskyj se vyjádřil i o možnému členství Ukrajiny v NATO. „USA mají svou politiku, prozatím nás v NATO nevidí. Možná se jejich postoj změní. Možná si uvědomí, že ukrajinská armáda posiluje NATO,“ dodal.

PODCAST PRAVDA NEEXISTUJE: Křesťanský příběh: proti otrockému „updateování“

Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války. Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.

„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl maďarský premiér novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že ze summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku.

Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová novinářům řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní. EU se podle ní zabývá obavami, které Belgie vyjádřila ohledně reparační půjčky. „Takže doufám, že to dotáhneme do konce,“ řekla Kallasová. Je třeba ale podle ní zajistit, aby byla s výsledným řešením spokojená právě Belgie.