Levnější potraviny a větší konkurence: jak vláda zastaví přísun peněz pro Agrofert a další

Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.

Postavení zemědělců a potravinářů podstatně ovlivňuje nastavení dotační politiky, kdy se velmi kritizovanými staly dotace ze státního rozpočtu, které plynuly k těm největším podnikům. Některé z těchto finančních injekcí stát v rámci konsolidace už zrušil.

Co se týče malých a středních podniků, podle zemědělského resortu na ně v uplynulých letech cílily dotační tituly v programu Rozvoj venkova. „Z některých operací mohly čerpat právě a pouze mikro, malé a střední podniky a velké podniky zde na dotaci vůbec neměly nárok. V řadě operací byly také mikro, malé nebo střední podniky zvýhodňovány preferenčními kritérii, a měly tak v soutěži o dotace bodovou konkurenční výhodu. V zemědělských i potravinářských investičních dotacích byly malé podniky a malé projekty vždy preferovány a jejich úspěšnost při získání dotace byla vždy vyšší než v případě podniků velkých,“ řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Podle Bílého má prioritní podpora malých a středních podniků a menších projektů s přínosem pro lokální dodavatelské řetězce pokračovat i ve Strategickém plánu společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Jedná se konkrétně například o Investice do zemědělských podniků, kde má podpora směřovat na investice v živočišné a rostlinné výrobě vedoucí ke snížení výrobních nákladů, modernizaci nebo zlepšení jakosti vyráběných produktů.

Podle mluvčího je zde vyšší míra konkurenceschopnosti u menších zemědělců podpořena především tím, že malí a střední zemědělci hospodařící na maximálně 150 hektarech při hodnocení a výběru projektů k podpoře nesoutěží s většími podniky, protože mají vyčleněný vlastní finanční „balík“. Jde také třeba o Investici do zpracování zemědělských produktů. „Tam je vyšší míra konkurenceschopnosti u menších zpracovatelů podpořena tím, že mikro, malé a střední podniky mají vlastní záměry (zemědělci i zpracovatelé) s vlastními finančními obálkami. Navíc mikro a malé podniky získávají o deset procent vyšší dotace. Velké podniky mohou v této intervenci navíc žádat o dotace pouze na omezený okruh výdajů, a to navíc s environmentálními cíli,“ říká Bílý.

Národní dotace pro Kostelecké uzeniny či Madetu

Výše zmíněná investice má podobný název jako objemná národní dotace pro velké potravinářské firmy na Podporu zpracování zemědělských produktů. Tuto neinvestiční dotaci vláda od příštího roku zrušila v rámci konsolidace. Původně ovšem slibovala na zemědělství škrtat až deset miliard, nakonec se mají podle návrhu státního rozpočtu vyškrtat jen tři miliardy. „Zrušen byl dotační program Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Škrty se obecně týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky,“ potvrdilo redakci ministerstvo.

V rámci zrušeného dotačního programu, který obsahoval 230 milionů korun, bylo možno čerpat dotace na technologické modernizace, modernizace skladování surovin a hotových potravinářských výrobků nebo třeba stavební náklady vyvolané pořízením a instalací technologie. „Žádný jiný dotační program v rámci zemědělských národních dotací obdobné předměty dotace neobsahuje,“ doplnil Bílý.

Podporu z programu, který se v rámci škrtů v zemědělských dotacích zrušil, v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta či Mlékárna Kunín. Firma Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert patřícímu skrze svěřenské fondy Andreji Babišovi obdržela na národních dotacích dohromady 196 878 813 korun. Jen v minulém roce šlo o částku 19 923 570 korun. Podle informací Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) pocházela většina peněz právě z programu na podporu zpracování zemědělských produktů.

Největší tuzemská mlékárna Madeta podnikatele Milana Teplého podle SZIF obdržela z dotačního programu na podporu zpracování zemědělských produktů jen v roce 2021 17 milionů korun. Za celý rok dostala z národních dotací přes 115 milionů korun. V roce 2022 z programu čerpala 19 milionů. Přes 10 milionů také dostala na projekt Mléko do škol.

Stát také může podpořit větší nabídku na trhu tím, že pomůže menším a středním producentům spojovat se do odbytových družstev, a sníží jim tak byrokratickou zátěž. „Domníváme se, že sdružování producentů může mít velmi pozitivní vliv na zmiňovanou problematiku, proto bylo také v rámci nastavování nové společné zemědělské politiky rozhodnuto o zařazení některých odvětví do tzv. sektorových intervencí, kde mohou uznané organizace producentů čerpat podporu prostřednictvím schválených operačních programů. Posílí se tak jejich postavení na trhu, zejména jejich vyjednávací schopnost vůči obchodním řetězcům.

Dlouhodobě resort zemědělství podporuje sdružování u pěstitelů ovoce a zeleniny, od letošního roku mohou čerpat podporu na sdružování také pěstitelé brambor. V odvětvích živočišných komodit je možnost nastavena pro odvětví vajec.