Průzkum: Stále více Čechů žije od výplaty k výplatě. Navzdory růstu mezd. „To není dobrý signál“

Čechům zbývá z výplaty více peněz než třeba Polákům, Maďarům či lidem z pobaltských států, ve spoření ale vedou Poláci. V Česku ale přibývá lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, vyplývá z výsledků mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi zemích Evropy. To není dobrý signál, říkají ekonomové.

Necelá polovina Čechů si odkládá každý měsíc nějakou část výplaty stranou. V pravidelném spoření nás letos přeskočili pouze Poláci (56 %). Češi však mají ke spoření zdaleka největší potenciál, až 52 % z nás zůstane každý měsíc po odečtení základních výdajů minimálně pětina příjmu. Následují Poláci (35 %) a např. Maďaři jsou v průzkumu až na chvostu s 23 %. Přibývá ale Čechů, kteří si za posledních 12 měsíců nebyli schopni dávat stranou žádnou částku, v letošní roce je to až 22 %.

Poměr Čechů, kterým každý měsíc po odečtení všech výdajů zůstane alespoň pětina příjmu, se v čase příliš nemění. V letošním roce však výrazněji přibylo těch, kteří žijí od výplaty k výplatě (z 6,9 % v roce 2024 na 9 % v roce 2025). Ve srovnání s ostatními evropskými státy, kde tento průzkum probíhal, je na tom Česká republika stále výrazně lépe. Celou výplatu spolknou měsíční výdaje 27 % Maďarů, čtvrtině Estonců a Lotyšů, 22 % Litevců, necelé pětině Rumunů a 12 % Poláků.

ECHO PORADA: Fiala pod německým diktátem? Kdo stojí za vytýkacím dopisem Ficovi?

V České republice se daleko lépe daří šetřit mužům než ženám. 59 % mužů má na konci měsíce k dispozici alespoň 20 % platu, stejná částka zbývá jenom 45 % žen. V mezinárodním srovnání Češi vychází v ohledu příležitostí vytvářet finanční rezervu vůbec nejlépe. Každému druhému Čechovi zůstane alespoň pětina příjmu každý měsíc. V Polsku je to 35 %, v Estonsku a Lotyšsku třetině obyvatel, a v Maďarsku 23 %.

Pravidelně spoří každý druhý Čech

Vyšší zůstatek podle analytiků společnosti Provident Financial celkem přirozeně Čechům otevírá možnosti více a pravidelněji spořit. Každý druhý Čech si dává měsíčně nějakou částku stranou, meziročně se tato situace o něco zhoršila, v loňském roce se jednalo o 54,5 %, letos o 49 %. Výrazněji vzrostl počet Čechů, kteří za posledních 12 měsíců neušetřili vůbec nic (16,6 % v roce 2024, 22 % v roce 2025).

ECHO SALON: Uprchlická krize po 10 letech. „Božská míra byla neblaze překročena“

Poláci jsou lídry spoření, naopak Rumuni, Maďaři a Lotyši jsou na tom nejhůře, pravidelně spoří pouze třetina z nich. Nejen u nás, ale i v Polsku došlo k poklesu počtu spořících lidí o 5 procentních bodů. „Meziroční pokles počtu lidí, kteří si v uplynulém roce pravidelně spořili, podle našich odhadů přímo souvisí s nárůstem počtu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Loňský vývoj inflace, a především stále vysoké ceny potravin znemožnily slabší ekonomické skupině obyvatel ušetřit, přestože mzdy obecně spíše rostly a nezaměstnanost byla stabilní. Schopnost tvořit rezervu pro případné krizové situace se u nejohroženějších skupin domácností spíše zhoršuje, což není dobrý signál,“ okomentoval výsledky průzkumu v ekonomickém kontextu hlavní analytik společnosti Provident Financial Petr Javůrek.

Snaha vytvořit co největší finanční polštář se podle analytiků u Čechů promítá i do dlouhodobých finančních cílů. Tím je pro téměř polovinu respondentů právě vytvoření rezervy pro případ krize. Oproti loňskému roku roste počet lidí, pro které je prioritou splatit své finanční závazky. V loňském roce to byla pětina, v letošním průzkumu se k tomuto finančnímu cíli přiznala čtvrtina. Před rokem bylo pro Čechy důležitější šetřit na finanční zajištění v penzi. Letos se tento cíl posunul z druhého místa na třetí nejdůležitější příčku.