Třiaosmdesátiletá Izraelka drží u parlamentu hladovku za dohodu o rukojmích

Třiaosmdesátiletá Izraelka začala před parlamentem v Jeruzalémě držet hladovku za dohodu o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, informoval server The Times of Israel (ToI). Žena také vyzvala Izraelce, aby ze stejného důvodu přišli před parlament znovu demonstrovat.

"Rozhodla jsem se proto, že už nemůžu udělat nic jiného. Účastnila jsem se všech demonstrací a pochodů a výzev (vládě)," řekla Orna Šimoniová s odkazem na demonstrace a protivládní protesty, které trvají už mnoho měsíců a jichž se zúčastnily někdy i statisíce lidí. Před dvěma týdny žádalo v Tel Avivu uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích půl milionu lidí a dalších 250.000 za totéž demonstrovalo podle organizátorů akce v dalších městech Izraele.

אורנה שמעוני בת ה-83 אם שכולה ופעילה למען החזרת החטופים הגיעה הבוקר באוטובוס מביתה בצפון הארץ לכיכר שמחוץ למשכן הכנסת בירושלים ופתחה בשביתת רעב למען החטופים.

אורנה, שהיתה בעברה פעילה בארגון ארבע אמהות ופעילה למען החזרתם של אורון והדר אומרת ל @ynetalerts "החלטתי לפני כמה שבועות > pic.twitter.com/jDz96vg7ib

— גלעד כהן | Gilad Cohen (@GiladCohenJR) September 19, 2024

Mnozí Izraelci viní vládu premiéra Benjamina Netanjahua, že nedělá dost pro dohodu s Hamásem a propuštění rukojmích, a někteří tvrdí, že Netanjahu dohodu záměrně zdržuje, aby se udržel co nejdéle v úřadu předsedy vlády. Netanjahu a jeho krajně pravicoví koaliční partneři prosazují jako hlavní cíl války zničení Hamásu, což ale mnozí považují za nereálné. K dohodě se premiéra snaží přimět řadu týdnů i šéfové tajných služeb, kteří jsou ve vyjednávacím týmu, i ministr obrany Joav Galant.

Šimoniová vyzvala také miliony Izraelců, aby přišli před parlament. "Musí přijít šest milionů lidí a ukázat zákonodárcům, že lidé chtějí, aby se rukojmí vrátili domů," uvedla žena, která podle serveru ToI přišla v 80. letech o syna, když bojoval v první libanonské válce. Tu začal v červnu 1982 Izrael invazí do Libanonu ve snaze potlačit palestinské hnutí odporu.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Nejdřív vybuchovaly pagery, pak vysílačky. Jaká stagnace?

Palestinští ozbrojenci drží v Pásmu Gazy od loňského října stále necelou stovku rukojmích, z nichž ale nejméně tři desítky v zajetí zemřely. Při teroristickém útoku na Izrael z loňského 7. října, jímž hnutí Hamás začalo tuto válka v Gaze, palestinští teroristé na 1200 lidí, většinou civilistů, povraždili a 251 osob unesli do Pásma Gazy. Za jediného příměří v této válce koncem listopadu Hamás propustil 105 rukojmích a Izrael pustil na svobodu 240 palestinských vězňů. Čtyři unesené propustil Hamás už před příměřím.

Izraelská armáda zachránila osm živých rukojmích a přivezla do Izraele těla čtyř desítek zemřelých či zabitých unesených, včetně tří, které na útěku od jejich věznitelů omylem zabili izraelští vojáci. Odvetná izraelská ofenziva si v Pásmu Gazy vyžádala přes 41.250 životů z řad Palestinců, většinou rovněž civilistů, a způsobila na tomto malém hustě zalidněném území obrovskou humanitární krizi. Velká část území je zničena izraelským bombardováním a statisíce lidí přežívají ve stanech či troskách domů, kde nemají dost jídla ani pitné vody a kde se šíří infekční nemoci.

Dohodu o příměří se snaží vyjednat Egypt, Katar a Spojené státy. Ve čtvrtek deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele napsal, že není pravděpodobné, že by Izrael a Hamás s dohodou souhlasily ještě ve funkčním období amerického prezidenta Joea Bidena, které končí v lednu příštího roku.