Jurečka neustoupil. Prolomení bankovního tajemství se může týkat až milionu lidí

Na vládu zamíří návrh zákona o sociálních dávkách, který nařídí bankám informovat stát o svých klientech. Prováděcí vyhláška nakonec nebude obsahovat požadavek na detaily o jednotlivých transakcích klientů, které i přes popírání ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) po bankách žádat chtělo. Ministerstvu však nebude nic bránit vrátit tento požadavek do hry pouhou vyhláškou. Banky budou také povinně sdělovat úřadům práce zůstatky na účtech žadatelů o dávky či jejich rodinných příslušníků. Takzvaná sjednocená „superdávka“ se podle odhadů může v budoucnu týkat až téměř milionu lidí.

Myšlenka prolomení bankovního tajemství kvůli kontrole pobírání dávek vyvolala ostrou kritiku řady organizací i institucí. Příliš je neuklidnil ani postup ministerstva práce, ministr Marian Jurečka i jeho resort při prosazování kontroverzního paragrafu opakovali, že je nebudou zajímat konkrétní transakce na účtech lidí, přesně takovou povinnost pro banky pak ale přepsali do prováděcí vyhlášky.

V novém návrhu prováděcí vyhlášky už požadavek na detaily o transakcích chybí, banky budou mít povinnost informovat o číslech účtů žadatele i kupříkladu jeho rodiny a místo detailů transakcí pak banka úřadům poskytne informace o výši zůstatků na účtech. „Peněžní ústavy jsou povinny sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jejich jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu,“ uvádí ministerstvo v návrhu zákona s tím, že konkrétní obsah a strukturu informací upravuje právě ministerská vyhláška.

Ministr práce Marian Jurečka v minulém týdnu návrh opětovně hájil ve sněmovně, podle něj by plánovaná možnost státu ptát se na zůstatek na bankovních účtech žadatelů o budoucí jednotnou dávku státní sociální podpory obstála i u Ústavního soudu. „Poměrně silně si myslím, že kdyby to náhodou bylo posuzováno u Ústavního soudu, tak to ustojíme,“ řekl Jurečka. Princip podle něho už delší dobu funguje u doplatku na bydlení a u mimořádné okamžité pomoci. Žadatel ke zjišťování zůstatku na svých účtech dává souhlas. „Stejný princip překlápíme na tu mediálně pojmenovanou superdávku,“ uvedl Jurečka.

Na možné prolomení bankovního tajemství se ministra ptal poslanec ANO Igor Hendrych. Uvedl, že záměr kritizovala v připomínce Česká národní banka. Nejvyšší soud podle poslance uvedl, že navrhovaný rozsah zkoumání majetku je zcela bezprecedentní, když se týká nejen žadatele, ale také členů domácnosti. Zástupci soudu pak požadovali paragraf zcela vypustit.

„Nejvyšší správní soud v minulosti rozhodl, že úřad práce může vyžadovat výpisy z účtů vedených u bank. V současnosti jsme se posunuli k tomu, že to můžeme udělat se souhlasem klienta digitální cestou,“ řekl Jurečka. Stát podle něho nebude mít žádné oprávnění zjišťovat pohyby peněz na účtu. „To tam v žádném případě není ani nebude,“ zdůraznil.

Jenže podobně ujišťoval ministr Jurečka i dříve, že jsou vyjádření ministerstva v rozporu s tím, co pak v legislativním procesu předloží, upozorňovala například i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Nad ustanovením se v připomínkách pozastavovala i Česká národní banka, která doporučila ministerstvu zvážit nutnost a rozsah navrhovaného průlomu do bankovního tajemství, tedy jeho proporcionalitu.

Ministerstvo práce plánuje v příštím roce nahradit jednou podporou čtyři dosavadní dávky, a to příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Kvůli nároku na dávku by se měl nově posuzovat majetek žadatelů.