Domácnosti budou mít méně peněz, konsolidační balíček zpomalí růst ekonomiky, varuje ČNB

Vládní konsolidační balíček sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Odhaduje to Česká národní banka (ČNB). Nejsilnějším faktorem v poklesu růstu HDP bude snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností z důvodu výdajových i příjmových opatření v balíčku včetně vyšší daňové zátěže, míní ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podobnou analýzu už dříve zveřejnila Komerční banka(KB), která odhaduje zpomalení růstu HDP o 0,7 p. b.. Nominálně se jedná o desítky miliard korun. MF svůj aktualizovaný odhad, který poprvé promítne vliv balíčku, zveřejní v 18. srpna.

Klíčový krok pro českou ekonomiku, který si pochvalují koaliční politici stejně jako ekonomové v čele s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) či Národního rozpočtovou radou (NRR). Konsolidační balíček, k němuž se poslanci v rámci legislativního procesu vrátí na konci srpna, by měl zlepšit saldo státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Jedná se například o změny v sazbách DPH, zrušení některých daňových výjimek či proškrtání dotací.

ČNB nicméně upozorňuje na to, že balíček zároveň v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Informoval o tom ředitel sekce měnové ČNB Petr Král minulý týden na pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 %, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy. V květnu ČNB očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle banky HDP vzroste o 2,7 procenta. Letos se čeká růst jen výši 0,1 procenta.

Stěžejním zdrojem poklesu růstu HDP, jejž konsolidační balíček způsobí, bude v příštím roce podle ČNB snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností. Jednat by se mělo o 0,6 procentního bodu. „Domácnosti budou kvůli růstu daňové a odvodové zátěže zkrátka mít – v porovnání se situací bez schválení balíčku – méně finančních prostředků, s nimiž mohou volně nakládat,“ komentoval následně setkání hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nižší výdaje domácnosti se podle něj zásadně promítnou v celkově slabším výkonu ekonomiky. „Ekonomika jako celek tak při poklesu růstu o 0,9 p. b., jak jej prognózuje ČNB, přijde v příštím roce o zhruba 70 miliard korun,“ uvedl Kovanda.

Podobně už dříve hovořila analýza KB. Balíček podle analytiků pomůže na jedné straně ztlumit celkové inflační tlaky, k tomu však dojde právě prostřednictvím pomalejšího růstu ekonomiky. „V roce 2024 by v porovnání se scénářem, kdy by konsolidační balíček nebyl přijat, měla být podle našeho modelového odhadu spotřebitelská inflace nižší až o 0,4 p. b. a růst HDP slabší až o 0,7 p. b.. V důsledku postupného působení by se úspory ve státním rozpočtu měly projevit v inflaci ve zhruba obdobném rozsahu i v roce 2025. Dopad do HDP by už však měl být menší,“ uvádí zpráva KB.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro deník Echo24 sdělil, že MF standardně odhaduje vývoj ekonomiky ve své vlastní makroekonomické predikci, kterou zveřejňuje v lednu, dubnu, srpnu a listopadu. „Dubnová predikce odhaduje pro rok 2023 růst HDP o 0,1 %, nemohla však ještě zohlednit vliv konsolidačního balíčku, protože ten byl představen až v květnu. Příští predikce, která již promítne jeho očekávaný vliv na ekonomiku, bude představena 18. srpna,“ uvedl Běhal s tím, že teprve po jejím zveřejnění bude MF moci specifikovat odhadované dopady balíčku na vývoj ekonomiky.

„V každém případě není pochyb o tom, že pro ozdravení veřejných rozpočtů a zastavení trendu růstu schodků státního rozpočtu jsou konsolidační opatření nezbytná,“ uvedl Běhal s tím, že mezi opatřeními nejsou žádné škrty v investicích.

Stanjura: Opozice honí body za protivládní výkřiky

Centrální banka zároveň zlepšila odhad celoroční inflace, která by podle ní měla dosáhnout 11 procent. V květnu odhadovala, že inflace bude 11,2 procenta. V červenci podle analytiků klesla pod 9 %, definitivní údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má jeho vláda na snižování inflace značný vliv. „Když jsme přišli do vlády, zdědili jsme dynamicky rostoucí inflaci kvůli neodpovědnému hospodaření Babišovy vlády a tomu, co se dělo v mezinárodním prostředí. Je tedy moc dobře, že i díky krokům naší vlády inflace klesá,“ uvedl Fiala s tím, že v současnosti není žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla. ČNB odhaduje příští rok návrat inflace k inflačnímu cíli ve výši dvou procent.

Když jsme přišli do vlády, zdědili jsme dynamicky rostoucí inflaci kvůli neodpovědnému hospodaření Babišovy vlády a tomu, co se dělo v mezinárodním prostředí. Je tedy moc dobře, že i díky krokům naší vlády inflace klesá.

V současnosti není vůbec žádný předpoklad, že by se… pic.twitter.com/UGWMN7XguN

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 6, 2023

Balíček i vládu dlouhodobě kritizuje opozice. „Vláda přispěla k poklesu inflace jediným dílem: Daňovým balíčkem (ministra financí, ODS) Zbyňka Stanjury, který podle KB sníží inflaci o směšných 0,4 p.b.. Tento krok podle stejné analýzy podsekne naše HDP o 82 miliard jen příští rok. Kdyby ODS nedělala nic, žilo by se v Česku lépe,“ reagovala na Fialova slova bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Na její kritická slova reagoval sám Stanjura. „Když loni meziroční inflace atakovala 18 procent, opozice plamenně řečnila o neomluvitelném selhání vlády. Teď když inflace klesla pod 10 procent, přispívá vláda k jejímu krocení ‚směšným dílem‘ nebo nejlépe vůbec. Je to honička být bodován za počet protivládních výkřiků na sociálních sítích,“ uvedl na sociální síti X (dříve Twitter) Stanjura.