Kdo nese vinu za drahé jídlo. Obchody ukazují na obry ze zahraničí, ceny letos ještě stoupnou

Potraviny v českých obchodech po několika měsících klidu opět lehce podražily a dá se očekávat, že jejich ceny ještě o něco vzrostou. Do neustálých debat, kdo za to může, vstoupily české řetězce, které ukázaly především na nadnárodní potravinářské firmy. Do určité míry tak odvrací názory ekonomů, že na zdražování mají podíl i obchodníci, kteří zkoušejí, co zákazníci akceptují. Podle odborníků to je ale jen část problému.

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve svém nedávném prohlášení ostře kritizoval velké nadnárodní potravinářské firmy za neúměrné zdražování potravin. Podle SOCR ČR tyto firmy zneužívají svou dominantní tržní pozici, což vede k růstu cen, který tíží spotřebitele. „Jednání těchto velkých firem je neakceptovatelné. Zneužívají svou tržní sílu k neúměrnému zvyšování cen, což má přímý dopad na peněženky spotřebitelů,“ uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.

Svaz požaduje přísnější regulaci a větší dohled nad tržními praktikami nadnárodních korporací. Organizace argumentuje, že je třeba chránit spotřebitele a zajistit férovou konkurenci na trhu potravin. „Evropská komise ukázala, že je připravena jednat proti zneužívání tržní síly. Je nutné, aby podobné kroky podnikaly i národní regulační orgány,“ dodal Prouza.

Jednou takovou firmou, která teď dokonce dostala za své chování pokutu, je americká společnost Mondelez. Evropská komise jí udělila pokutu pokutu ve výši 337,5 milionu eur (8,3 miliardy korun) za zneužívání dominantního postavení a bránění obchodu s čokoládou, sušenkami a kávou mezi členskými státy. Tato pokuta se na českém trhu týká značek jako Opavia, Figaro, Milka, Oreo, Toblerone nebo Tuc.

Ceny stoupnou do 5 procent

Agrární analytik Petr Havel souhlasí s tím, že nadnárodní řetězce mají určitý vliv na ceny potravin, ale zároveň upozorňuje, že se jedná jen o část problému. „Z pohybů cen se mnohdy viní řetězce, ale už se příliš neříká, že jedním z možných viníků rozdílu cen jsou také nadnárodní potravinářské firmy,“ sdělil deníku Echo24 Havel. Tyto firmy, jako například Mondelez, mohou ovlivnit ceny jednotlivých produktů, ale celkovou hladinu cen v České republice neovlivní, míní.

Podle Havla je očekávaný růst cen potravin v roce 2024 nevyhnutelný, přičemž se bude lišit podle jednotlivých kategorií. „Nyní je to mléko a mléčné výrobky, nebo ovoce a zelenina,“ řekl Havel. Celkově se ceny potravin v roce 2024 zvýší přibližně o pět procent ve srovnání s rokem 2023, předpovídá.

A boj se zneužíváním svého postavení měli nedávno na programu i Unijní ministři průmyslu. V Bruselu jednali o posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přičemž diskuze zahrnuje také teritoriální omezení dodávek potravin představující nekalou obchodní praktiku dodavatelů. Tato iniciativa, kterou prosadilo Nizozemsko a podpořilo Česko, má za cíl zabránit praktikám, které vedou k nedostatku zboží a zvyšování cen pro koncové spotřebitele.

„Tyto praktiky, které vedou k tomu, že v některých zemích a oblastech je nedostatek některého zboží, zdražují ceny zboží pro koncové spotřebitele, a proto tuto iniciativu velmi vítáme a budeme ji podporovat,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela.

Analýza úvěrové pojišťovny Allianz Trade přitom naznačuje, že ceny potravin budou v letošním roce nadále růst. Poslední údaje za duben ukazují oživení inflace v Česku na 2,9 procenta meziročně, v Polsku na 2,4 procenta a v Maďarsku na 3,7 procenta. Podle analýzy stojí za tímto růstem především výraznější růst cen potravin a v Polsku i znovuzavedení vyšší DPH.

Ceny potravin

V posledních dnech se médii šířily zprávy o tom, že potraviny v prodejnách opět podražily. Zdražení se dotklo zejména rýže, mouky, masa a ryb, ale také některých druhů zeleniny a ovoce. Nejvýraznější změny cen zaznamenaly citrony a papriky, zatímco ceny rajčat a okurek klesly. Ceny vína z alkoholických nápojů rostly nejrychleji.

Vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ) Pavla Šedivá uvedla, že „dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř tři procenta bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot.“ Ceny zboží v dubnu meziročně vzrostly o 1,4 procenta a ceny služeb se zvýšily o 5,3 procenta.

Analytik trhu Karel Pospíšil uvedl, že situace je důsledkem kombinace několika faktorů, včetně zvýšení cen energií, problémů v dodavatelských řetězcích a nepříznivého počasí. Spotřebitelé by se měli připravit na pokračující růst cen v následujících měsících.

Dalším faktorem ovlivňujícím ceny potravin je zvýšení DPH na začátku roku, což přispělo k dalšímu zvýšení nákladů na potraviny. Ekonom Lukáš Kovanda poukázal na jednání obchodních řetězců, které po Novém roce držely ceny potravin nízko, aby ukázaly, že promítly nižší DPH do koncových cen. Po Velikonocích však ceny potravin opět zvýšily. Označil to za „habaďůru“ a testování obchodníků, co lidé ještě přijmou.

Potraviny v českých obchodech jsou nyní o 35 procent dražší než v roce 2019. Dovozové potraviny zdražují méně než domácí. Podle kritiků by ministr zemědělství Marek Výborný měl prosadit zrušení vyhlášky komplikující dovoz čerstvých potravin, což by mělo pomoci snížit ceny.

Některé potraviny sledované ČSÚ v květnu zlevnily, například kilogram pšeničné hladké mouky a krystalového cukru. Naopak některé položky i nadále zdražují, zejména vejce, brambory a jablka. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dubnová čísla naznačují postupné zklidňování inflačních tlaků ve službách a korekci cen rostlinné výroby, což snižuje rizika přenosu do cen potravin pro spotřebitele.