Ukrajina v tichosti rozpustila Mezinárodní legii, řada zahraničních vojáků raději odchází

Jak informoval francouzský deník Le Monde, Ukrajina na konci roku 2025 fakticky rozpustila jednotku, v níž na její straně bojovali zahraniční dobrovolníci. Jednotka byla zřízena rozhodnutím prezidenta Volodymyra Zelenského několik dní po totální ruské invazi v roce 2022. Dobrovolníci jsou v současné době převáděni k pravidelným armádním jednotkám, které plní jedny z nejnebezpečnějších bojových misí. Mnozí s tím nesouhlasí, píše polský server DoRzeczy.

Vojáci vyjádřili zklamání nad náhlým rozhodnutím Kyjeva a označili ho za demoralizující. Generální štáb se k záležitosti oficiálně nevyjádřil.

"Byl to šok. Řekli nám: ‚Sbalte si kufry a ještě tentýž den odjeďte do Kryvyho Rihu,‘" říká 45letý Dán z Faerských ostrovů s přezdívkou „Wiking“, který se k legii připojil v roce 2023. Podle něj se po přeložení služební podmínky výrazně zhoršily.

"Jsme namačkaní v kasárnách, kde už týden nemáme vodu ani internet. Neprobíhá žádný výcvik ani cvičení. Všichni jsou demoralizovaní a mnoho našich spolubojovníků odešlo,“ popisuje situaci. Ti, co odešli k jiným jednotkám mají problém se dorozmět.

„Ukončuji smlouvu. Riskujeme životy, abychom pomohli Ukrajině, a oni nás prostě opustí. Je to facka," řekl Carl, 53letý americký válečný zdravotník.

Náčelník štábu 2. legiového praporu Andrij Spivak označuje rozhodnutí velení za strategickou chybu. "Rozpuštění Mezinárodní legie je neuvěřitelné plýtvání zdroji. Jsme jedinou jednotkou v armádě, kde všichni důstojníci hovoří dvojjazyčně. Legionáře jsme cvičili v inovativních obranných taktikách a nyní jsou nasazováni k útočným jednotkám, což je úplně jiná mise," prohlásil Spivak.

Přesná čísla o tom, kolik cizinců vstoupilo do Mezinárodní legie, sice nebyla zveřejněna, ale počet údajně nikdy nedosáhl 20 000, v které doufal generální štáb. V Ozbrojených silách Ukrajiny dostávají zahraniční bojovníci stejnou mzdu jako ukrajinští vojáci, ale na rozdíl od nich mají povoleno po šesti měsících služby vypovědět smlouvy. Na začátku invaze dominovali legii Američané, Francouzi, Britové, Italové, Bělorusové a Gruzínci, dnes její jádro údajně tvoří Jihoameričané, zejména Kolumbijci.