Europarlament posvětil odklad ETS 2 o rok, prošel i klimatický cíl 2040. Jak hlasovali Češi?
EVROPSKÉ KLIMATICKÉ CÍLE
Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu.
Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Z český europoslanců byli pro zástupci TOP 09 (Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer), STAN (Danuše Nerudová a Jan Farský) a České pirátské strany (Markéta Gregorová).
Proti byli představitelé ODS (Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek), SPD (Ivan David), KSČM (Kateřina Konečná), SD-SN (Ondřej Dostál), většina ANO (všichni kromě Kláry Dostálové, která se neúčastnila, tedy šest europoslanců) a taktéž jeden představitel Přísahy (exministr kultury Antonín Staněk, Nikola Bartůšek se hlasování nezúčastnila). Stejně tak nebyl přítomen ani Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy. Jakmile nyní Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
„Ač se nám podařilo vyjednat odložení emisních povolenek ETS 2, není to zdaleka dostatečné a musíme pokračovat v tlaku na Radu a Komisi, aby došlo k dalšímu zmírnění,“ napsal na X česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Její stranický kolega z české Poslanecké sněmovny Petr Sokol pak schválení tvrdě kritizoval. „Opravdu nikomu to nepomůže. Poškodí to jen evropskou ekonomiku i důvěru občanů v EU. Ve výsledku se tak otočí i proti samotné klimatické politice, i když to její autoři stále nechtějí pochopit,“ napsal.
Zdechovský pak ocenil odklad nových emisních povolenek pro domácnosti a dopravu, aby „byl čas je upravit a nezatěžovaly domácnosti a firmy“. Europoslanec Jan Farský na X zkritizoval kvůli nedostatečné aktivitě ANO, konkrétně europoslance Ondřeje Knotka, který měl na starosti zprávu ohledně evropských klimatických cílů pro rok 2040. „Mohl se pokusit vyjednat podmínky, které by Česku jako zemi, která je průmyslová, ulehčily přechod na uhlíkovou neutralitu. Předem to vzdal a neudělal nic,“ napsal Farský k tomu, že Knotek pouze navrhl cíle zrušit, což Evropský parlament v hlasování předvídatelně odmítl. Při úterním jednání Poslanecké sněmovny v ČR na to samé poukázal i exministr dopravy a nový šéf ODS Martin Kupka. „Co to vypovídá o hnutí ANO? Jen slova, slova, slova, ale skutek utekl. U evropských témat nemají žádné reálné výsledky,“ sdělil na plénu.
Co jsou to uhlíkové kredity?
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů. Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody.
Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Zavedení systému EU ETS2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda premiéra Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.