Pražský Metropolitní plán ztratil původní koncepci, obsahuje zbytečné restrikce, míní autor návrhu

Více než dekádu připravovaný pražský Metropolitní plán kvůli letům projednávání ztratil svoji původní koncepci a zahrnuje zbytečné restrikce, například výrazné omezení výšky nově stavěných budov. Na úterní panelové diskusi pořádané think-tankem Strategeo Institute to řekl autor původního návrhu nového pražského územního plánu Roman Koucký. Podle náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je výsledek maximum možného.

Současný pražský územní plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013, o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh, který připravil tým pod vedením Kouckého. Po letech projednávání by ho městští zastupitelé měli podle informací ČTK schvalovat v květnu.

Koucký nicméně není spokojen s tím, v jaké podobě roky projednávání a vypořádávání připomínek zejména ze strany státních institucí a ministerstev dokument zanechaly. „My jsme ten plán začali dělat proto, aby byl flexibilní a aby se nemusely dělat ty stovky, tisíce změn,“ řekl. Flexibilita se podle něj z dokumentu ve velké míře vytratila.

Nelíbí se mu ani větší míra restrikce. „Výšková regulace je na mnoha místech stanovena Metropolitním plánem nižší, než jsou stávající budovy,“ uvedl. Příkladem je podle něj pankrácká pláň, kde nyní stojí stometrové budovy, ale podle nového plánu tam bude výšková regulace na 60 metrů. Stavět do výšky je přitom podle architekta pro českou metropoli zásadní. „Jestli Praha může změnit kompozici, může ji změnit právě ve výškovém uspořádání,“ míní.

Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) je nynější podoba plánu maximem možného. „Plán je realisticky projednaný v rámci zákonů, které platí, v rámci ministerstev, které fungují, a my jednoduše víc neumíme,“ řekl v debatě.

Ředitel IPR Ondřej Boháč dodal, že výškové úrovně nejsou vše a dokument směřuje k vyšší hustotě města, kterou považuje za žádoucí, jinými způsoby. Plán podle něj umožní výstavbu 350.000 bytů. Doplnil, že umožňuje i výstavbu stometrových budov a že diskusi o tom je potřeba otevřít.

Všichni debatující včetně politiků aktuální magistrátní koalice i opozice se na dnešní akci shodli, že dokument je potřeba schválit.

Z pohledu veřejného financování a udržení místní ekonomiky je podle IPR ideální hustota obyvatel ve městě 100 lidí na hektar a více. V české metropoli je jen zhruba čtvrtinová, což s sebou podle urbanistů nese problémy. Podle průzkumu na reprezentativním vzorku 500 Pražanů, který pro Strategeo Institute zpracovala agentura STEM/MARK, nicméně obyvatelé metropole tento problém nevnímají tak jednoznačně.

Z průzkumu podle prezentace jeho autorů vyplynulo, že zahušťování zástavby v metropoli preferuje necelá pětina Pražanů, skoro třetina chce naopak rozvoj do šířky. Téměř polovina pak upřednostňuje vyrovnané řešení. Pokud by si nicméně lidé z této skupiny měli vybrat, blíže by měli k zahušťování.

Lidé preferující zahušťování také obvykle fandí výškovým budovám a modernějšímu panoramatu Prahy. O samotném Metropolitním plánu podle průzkumu slyšelo 48 procent Pražanů, 38 procent vůbec neví, o co jde, a 14 procent respondentů uvedlo, že o něm mají konkrétní a detailnější představu.