Výbor Kongresu viní EU z cenzury před volbami. Ve zprávě figuruje i Slovensko

V tomto týdnu publikovaná zpráva Justičního výboru americké Sněmovny reprezentantů s názvem „Hrozba zahraniční cenzury, část II“ na straně 17 tvrdí, že Evropská komise „vyvíjela tlak na platformy, aby cenzurovaly obsah před národními volbami“ v několika evropských zemích. Konkrétně na Slovensku, v Nizozemsku, Francii, Moldavsku, Rumunsku, Irsku a rovněž před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024. EU to odmítá.

Autoři zprávy, která vznikla pod vedením republikánské většiny v daném výboru, tvrdí, že tlak vznikl poté, co v roce 2023 vstoupilo v platnost nařízení Digital Services Act (DSA), dokládají ho neveřejnými dokumenty získanými na základě vlastních předvolání. Podle nich měla Evropská komise s technologickými platformami pravidelně komunikovat v předvolebních obdobích s cílem „zmírňovat rizika“, přičemž výsledkem mělo být znevýhodnění konzervativních či pravicově-populistických politických sil, které jsou častěji v rozporu s „oficiální“ linkou nežli ta levicová a progresivistická, která se jak jazykem, tak obsahem snaží být více konformní.

Z osmi zmíněných případů (viz mapa) si za příklad vezměme sousedy ze Slovenska. Americká zpráva tvrdí, že čínská sociální platforma TikTok přiznala, že dle svých vlastních interních pravidel vzniklých v reakci na tlak ze strany EU cenzurovala například následující tvrzení: „existují pouze dvě pohlaví“, „děti nemohou být transsexuální“ či „myslím si, že ideologie LGBTI, genderová ideologie a transgenderová ideologie představují pro Slovensko velkou hrozbu, stejně jako korupce“.

„Tyto výroky nejsou nenávistnými projevy – jsou to politické názory na aktuální spornou vědeckou a lékařskou otázku,“ hodnotí americká zpráva a dodává, že samotný TikTok si všímal, že některé z těchto politických názorů byly „běžné ve slovenských politických diskusích“. Zpráva ovšem nejde do detailu, do jaké míry v případě Slovenska byla cenzura příspěvků obsahujících tyto výroky komplexní.

Nepodložené, říká Brusel

Že by Brusel zasahoval do volebních procesů v členských státech představitelé Unie jednoznačně odmítají. „K nejnovějším obviněním z cenzury: Čistý nesmysl. Zcela nepodložené,“ citovala evropská média v posledních dnech mluvčího EU pro digitální záležitosti Thomase Regniera. Jádrem sporu přitom není samotná existence legislativy DSA, ale otázka, jaké nástroje Komisi dává do ruky. Možnost potenciálního ovlivnění je přitom ve chvíli, kdy lidé čerpají informace, na jejichž základě si budují své názory, primárně ze sociálních sítí, nezanedbatelná.

Identifikovat a potlačovat „systémová rizika pro demokracii“ zní skvěle na papíře, v praxi je už situace složitější, když vezmeme v úvahu, že tato rizika nejsou exaktně definovaná. Neformální „dialogy“ mezi Komisí a platformami navíc probíhají bez veřejné kontroly a jasně vymezených hranic, což podle odpůrců vytváří tlak na preventivní a nadměrnou moderaci. Technologické platformy totiž raději omezují dosah, než aby riskovaly konflikt s regulátorem – nevědí, kde přesně je dělící čára, a proto se chovají defenzivně. Jde o jakousi šedou zónu mezi regulací a ovlivňováním skrze incentiva.

Zpráva Justičního výboru je součástí širší kampaně amerických republikánů, kteří dlouhodobě kritizují evropskou regulaci digitálního prostoru. V jejich pojetí představuje DSA nejen vnitřní evropské pravidlo, ale nástroj s globálními dopady, protože velké platformy uplatňují jednotná pravidla moderace obsahu napříč trhy. Tím se podle kritiků evropské pojetí regulace svobody projevu nepřímo přenáší i na americké uživatele.

Digital Services Act přitom oficiálně sleduje jiný cíl. Jeho smyslem je přimět velké online platformy, aby aktivně řešily systémová rizika – včetně dezinformací, koordinovaných manipulací a zahraničních vlivových operací – a aby byly transparentnější ve fungování algoritmů. V předvolebních obdobích to dle EU znamená zvýšený důraz na „integritu voleb“ – snahu zabránit šíření nepravdivých či zavádějících informací, které by mohly narušit demokratický proces. Podle tohoto výkladu není cílem umlčovat opozici či konkrétní ideové proudy, nýbrž zajistit, aby volební debata probíhala v prostředí, které není systematicky narušováno lživým obsahem nebo koordinovanými kampaněmi.

Zpráva amerického výboru také upozorňuje, že nové legislativní a regulační návrhy Komise naznačují, že „Evropská komise pouze zvyšuje své úsilí o kontrolu online projevů a regulaci i mimo hranice EU“. Podle výboru nejsou „dobrovolné“ a „konsenzuální“ regulační iniciativy komise ve skutečnosti „ani dobrovolné, ani konsenzuální“.