Na křeslo ve vedení lidovců si myslí i Bělobrádek. Čeká se teď na Grolicha

Koaliční lidovci se po proběhnuvších volbách připravují na klíčový sjezd v Olomouci, kde si mají zvolit nové vedení. Strana ztrápená nízkými preferencemi, vnitřními rozpory a kauzou vánočního večírku předsedy Mariana Jurečky by měla řešit zásadní otázky ohledně personálního obsazení a programových priorit. Jasná je v zásadě změna v čele – podle mnohých spolustraníků by měl vzhledem ke svému volebnímu triumfu kandidovat především jihomoravský hejtman Jan Grolich, objevují se ale i další jména.

Dlouhodobé volební preference KDU-ČSL stagnují kolem dvou až tří procent, což už nějakou dobu vytváří tlak na současné vedení. Přestože stranu v poslední době drží účast v koalici Spolu, kde tvoří relevantní součást vedle ODS a TOP 09, bez koalice na celostátní úrovni zůstává její pozice nejistá. Mnozí členové strany volají po změně vedení a hledání nového směru, který by KDU-ČSL opět přivedl k vyšším preferencím a výraznější roli na politické scéně.

Mezi největší favority na post předsedy strany patří Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, který se stal výraznou osobností nejen na regionální úrovni. O víkendu obhájil pozici hejtmana v krajských volbách, kde koalice Spolu a Starostů pro jižní Moravu získala většinu 35 mandátů ze 65 v krajském zastupitelstvu. Grolichovo jméno tak nyní rezonuje i na celostátní úrovni.

Jeho schopnost vyjednávat a vést efektivní koalici v kraji mu, zdá se, zajistila podporu řady členů strany, včetně bývalého předsedy a ministra zemědělství Marka Výborného. „Mohu jednoznačně říci, že kdyby se on rozhodl kandidovat, já proti němu nepůjdu,“ sdělil redakci Výborný, který nevylučuje, že by v případě Grolichovy kandidatury podpořil jeho vedení.

Z podobného tábora je i nynější šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. I on se nechal slyšet, že vkládá největší ambice do Grolicha, jeho případná kandidatura tak bude záležet na jihomoravském hejtmanovi.

Čekání na Grolicha a aktér Bělobrádek

Nicméně, situace zdaleka není tak jednoznačná. Grolich sice získává podporu, ale zatím oficiálně nepotvrdil, že bude kandidovat na předsedu strany. V kuloárech se stále spekuluje o tom, zda se Grolich rozhodne ucházet o nejvyšší post v KDU-ČSL, nebo zda jeho účast ve vedení zůstane spíše regionální záležitostí.

Jednou z překvapivých postav, která se znovu dostává do hry, je expředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Uvažuji o kandidatuře do vedení. Bude záležet, kdo bude předseda,“ sdělil pro Echo24 Bělobrádek s odkazem na to, že jeho rozhodnutí kandidovat závisí na tom, jak se vyvine situace okolo hlavních favoritů. Bělobrádek, který vedl stranu v letech 2010 až 2019, by mohl nabídnout zkušenost a stabilitu, kterou někteří členové KDU-ČSL vnímají jako klíčovou pro obnovení jejího politického vlivu.

Dalším silným kandidátem, který stále zůstává ve hře, je senátor a bývalý hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Čunek je známý svou razantní politikou a má v rámci strany své pevné příznivce. Jeho pozice lehce oslabila kvůli jen částečnému volebnímu úspěchu – v senátních volbách ve svém obvodu dominoval, krajské volby už tak přesvědčivě nedopadly. Na otázku, zda už má ohledně své kandidatury jasno, odpověděl stručně: „Bohužel ne.“ Přesto Čunkovo jméno zůstává na seznamu možných uchazečů. Více jsme psali zde.

Zmítaní lidovci

Kandidáti budou muset čelit nejen vnitrostranickým výzvám, ale i otázkám, které dlouhodobě rozdělují členskou základnu KDU-ČSL. Mezi kontroverzními tématy se opakovaně objevuje například postoj strany k manželství pro všechny či regulaci marihuany. Strana se rovněž potýká s následky nedávných skandálů, které otřásly důvěrou voličů. Jedním z nich byla například kauza vánočního večírku, který Marian Jurečka pořádal ve stejný den, kdy došlo k tragické střelbě na Filozofické fakultě.

Jurečka si nedávno určil několik podmínek pro možné setrvání v čele strany – udržení dosavadního počtu europoslanců a krajských zastupitelů. To se mu nepodařilo, a podle některých spolustraníků už by proto neměl kandidovat znovu.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského bude teď klíčové hledat rovnováhu mezi regionálními a celostátními zájmy strany. „Obecně lze říci, že bude snaha hledat určitou vyváženost mezi kraji, tedy například že by neměli být dva silní kandidáti z Jihomoravského kraje a podobně,“ uvedl Zdechovský. Strana chce pečlivě sledovat geografickou rovnováhu mezi kandidáty, aby zamezila koncentraci moci v jednom regionu.

KDU-ČSL si musí ujasnit, co je zač

Politologové se dříve shodli, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.