Ropní magnáti srazí evropskou ekonomiku

ÚHEL POHLEDU: Každý, kdo v posledních týdnech jel alespoň jednou kolem benzinové pumpy, musel pochopit, že situace na trhu s ropou je napjatá. Ještě na konci června tohoto roku se jeden barel ropy Brent obchodoval jen těsně nad hladinou 70 dolarů za barel. Přesně před týdnem už se ale za ten samý barel platilo 98 dolarů. Psychologická 100dolarová hranice byla velmi blízko. Pes je zakopaný hlavně na straně nabídky, a to především ze strany seskupení OPEC+. To tvoří kartel OPEC spolu s Ruskem. Zásadní roli hraje v tomto ohledu ropná politika Saúdské Arábie, která od července – nad rámec kolektivních těžebních škrtů – dobrovolně omezuje vlastní těžbu o 1 mil. barelů denně. A tak cena ropy rosta a rostla.

Indický ministr energetiky Hardeep Singh Puri se nebál prohlásit, že pokud půjde ropa nad 100 dolarů za barel, nastane organizovaný chaos. Pokud by k této situaci přece jen došlo, Indie je prý podle tohoto ministra dobře připravená a s vyššími cenami by si měla vcelku dobře poradit. Navíc dodal, že indická produkce je poměrně robustní, v úvahu přichází také možnost úspor nebo jiných opatření. To poslední vyjádření je přitom zásadní. Jsme lidé, a proto také trh ovládají emoce. Růst cen ropy v dolarech do trojciferných hodnot by logicky skutečně vedl k omezování spotřeby. I proto cena ropy Brent v posledních dnech začala poměrně výrazně padat a dnes jeden barel ropy Brent stojí 85 dolarů.

Co bude dál? Tady je potřeba říct, že kartel OPEC ze svých škrtů hned tak nesleví. Už skoro měsíc víme, že největší exportéři ropy na světě, Saúdská Arábie a také Rusko, prodlouží dobrovolné škrty v těžbě suroviny o tři měsíce, tedy až do konce letošního roku. V případě Saúdské Arábie jde o milion barelů denně, v případě Ruska o 300 tisíc barelů denně. To naznačuje, že se pokles cen ropy může snadno v příštích dnech zastavit.

Utahováním ropných kohoutů seskupení OPEC+ logicky tlačí cenu ropy a také pohonných hmot směrem nahoru. Přitom centrální banky téměř po celém světě nyní bojují se zvýšenou inflací. Právě ceny pohonných hmot inflaci významně ovlivňují, protože benzin nebo naftu i přes vynález elektromobilů stále do svých aut tankují lidé po celém světě. Když se konkrétně zaměříme na Česko, tak tady cenu pohonných hmot tlačí nahoru nejen drahá ropa, ale také slabá koruna. Vysoké ceny ropy a pohonných hmot jsou tedy výrazným proinflačním rizikem.

Z drahé ropy a pohonných hmot rozhodně nemají radost ani v zámoří. Je totiž zřejmé, že i tam budou vysoké ceny ropy přiživovat inflační tlaky. A to povede k protažení období vysokých úrokových sazeb. To znamená, že americké firmy i domácnosti budou po delší dobu trápit drahé úvěry. Přitom už nyní třeba inverzní sklon výnosové křivky naznačuje, že americké ekonomice reálně hrozí pád do recese. Neradujme se, že se nás to netýká. Světová ekonomika je propojená. V případě americké recese by se útlum určitě nevyhnul ani starému kontinentu. V překladu tedy ropní producenti přispějí k tomu, že následující měsíce budou složitější, než by mohly být