Rok 1 s Fialou – a potřeba korekce

KOMENTÁŘ

Rok 1 s Fialou – a potřeba korekce
Petr Fiala končí první rok u vlády a bilancuje. Foto: Jan Zatorsky
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Petr Fiala končí první rok u vlády a bilancuje. Je to rok pro posudek vlády –⁠ její srovnávání s vládami předchozími –⁠ ne zrovna optimální, protože krajně netypický. Válka na Ukrajině a energetická krize, která začala dlouho před ní, jsou něčím, co při pohledu ze Strakovy akademie svou dramatičností jasně přesahuje průměr posledních dvaceti let. Fiala bilancuje přesto.

Premiérova sebeprezentace roku 2022 je k nalezení v rozhovorech z poslední doby (typický je ten zveřejněný na iDnes.cz 23. prosince) i na jeho twitterovém účtu. Tady za největší výkon posledních dvanácti měsíců vyhlásil energetickou politiku své vlády: „Zajistili jsme dostatek energií pro všechny, zastropovali jsme ceny energií a zajistili energie za přijatelné ceny pro naše domácnosti, pro firmy a také pro veřejný sektor.“

 

Hned v tomto jednom výstupu nacházíme různá úskalí Fialovy politiky. Především věcně je jeho výklad zavádějící. Řada firem a domácností právě teď najíždí na nový režim, protože jim starší, smluvně zajištěné dodávky energií končí k novému roku. Brzy pocítí, jak je strop, jímž se premiér pyšní, posazený vysoko (u silové elektřiny čtyřikrát nad strop slovenský). Zadruhé: co je to zajistit dostatek energií pro všechny? Chvála je snad možná u plynu, kde se vláda razantně a dobře skrze ČEZ vložila do nasmlouvání kapacity na LNG plyn v terminálech u německého pobřeží. Síkela ani Fiala se raději nešíří, za jakou cenu. Ale u ropy, jejíž většina k nám přitéká z Ruska ropovodem Družba, se staral Viktor Orbán, když si na unijním summitu vymohl, aby se na tento ropovod prozatím nevztahovaly unijní sankce.

A o zajištění dostatku elektřiny vláda vůbec nemá co mluvit. Elektřiny se na českém území vyrábí pořád dostatek, dokonce nadbytek. Vláda ve svém prvním roce, kdy k tomu byla dobrá šance, nepřikročila k rozhodnutí zestátnit ČEZ, k operaci, která by podle předválečných odhadů vyšla na 100 miliard korun. Dnes se odhady šplhají k 200 miliardám, ale pořád by to zřejmě byla dobrá cena. Vláda by u jedné zásadní komodity měla hotovo a my bychom měli levnou silovou elektřinu od státního, dominantního výrobce na trhu, jehož by ti soukromí museli následovat. Vláda by nemusela pro příští roky vymýšlet složitá schémata se stropováním a posléze kompenzacemi výrobcům elektřiny, o válečné dani pro ně nemluvě.

Ovšem to je okamžitý hasičský výkon, který se vždycky hodnotí snáz z dálky a z odstupu. Co je horší, je pasivita vlády tváří v tvář klimapolitickému tažení Evropské unie. Poněvadž tady prostě i ona předem věděla nebo měla vědět, že když významně urychlí povolování solárních projektů do výkonu 50 kW (přes 100 běžných panelů), jak to učinila v půlce prosince, znamená to větší rozpočtové výdaje (pořizovací dotace), nestabilnější síť a dražší elektřinu pro všechny. Věděla nebo měla vědět, že když v EU souhlasíme s rozšířením emisních povolenek na dopravu osobní i lodní a na vytápění, zdraží se doprava osobní i lodní a zdraží se vytápění. Věděla nebo měla vědět, že když souhlasí se zákazem spalovacích motorů do roku 2035, ohrožuje tím do budoucna statisícům, spíš milionům Čechů možnost být ve svém autě svým pánem.

Za prvních dvanáct měsíců u vlády Fiala ani jednou nezmínil podíl Evropské unie a klimatického dogmatu na naši energetickou krizi, na inflaci, na hrozící nezaměstnanost. To je naprosto neuvěřitelný výkon, jen zčásti vysvětlitelný nutností odehrát konciliatorně předsednictví. Už po roce vlády vyvstala akutní potřeba změny vládního prohlášení –⁠ v rozpočtové politice, v přístupu k EU, v energetické a klimatické politice. Nějaká korekce se snad rýsuje u rozpočtu, jinak zatím pusto.

×

Podobné články