Jak bitcoin nepřekonal milion dolarů a další pozoruhodné příběhy
KOMENTÁŘ
Příběhy idiotů dychtivých předvést ostatním, že jsou schopni přemoci přírodní zákony a realitu, se čas od času opakují, píše Martin Weiss.
Foto: Shutterstock
1
Státní ochranka na Slovensku dneškem končí se zajišťováním ochrany bývalého prezidenta Andreje Kisky. ČTK o tom informovalo slovenské ministerstvo vnitra, které ...
V roce 1995, když Tálibán za nekonečné afghánské občanské války poprvé dobyl Kábul, byli jeho bojovníci omámeni úspěchem. Jeden z nich se rozhodl předvést ostatním svou nepřemožitelnost tak, že vlezl v kábulské zoo do klece se lvem. Překvapení se nekonalo, lev bojovníka promptně roztrhal.
Podobné příběhy idiotů dychtivých předvést ostatním, že jsou schopni přemoci přírodní zákony a realitu, se čas od času opakují. Možná čím dál tím častěji s tím, jak je samotný status reality zpochybněn. Jeden z nich se v těchto dnech završil v USA. Tím idiotem v titulní roli byl investor, bitcoinový nadšenec a influencer Balaji Srinivasan.
Začala to 16. března osoba vystupující na Twitteru pod jménem James Medlock – není to jeho pravé jméno, ale má usebrané názory na ekonomii, jež prezentuje dlouhodobě, a někteří skuteční lidé s ním mluvili a zaručují, že existuje. V atmosféře paniky kolem pádu několika bank Medlock tehdy napsal: „Vsadím se s kýmkoli o milion dolarů, že v USA nevypukne hyperinflace.“ Nebylo to nic víc než vtipné vyjádření v zásadě konvenčního názoru, že strašení hyperinflací je nesmysl (jen by se v případě, že by hyperinflace vypukla, hodnota té milionové výhry poněkud scvrkla).
Druhý den oznámil Balaji, že sázku přijímá, a to v podobě následujícího mechanismu:
Medlock si koupí jeden bitcoin (hodnota v době sázky okolo 27 tisíc dolarů). Balaji složí do zástavy milion dolarů. Po devadesáti dnech se sázka vyhodnotí. Pokud bude mít bitcoin hodnotu menší než jeden milion dolarů, bere všechno Medlock. Pokud bude mít hodnotu stejnou či vyšší než milion, bere všechno Balaji.
Oba muži se dohodli na detailech, včetně toho, že ani jeden z nich si nenechá celou výhru pro sebe, atd. a začala běžet devadesátidenní lhůta. Napětí se dalo krájet. Jak byste řekli, že to dopadne? Budou mít pravdu všichni ti konvenční ekonomové a komentátoři, členové zkorumpovaného establishmentu, kteří se přece mýlili už tolikrát, velkou finanční krizí v roce 2008 počínaje, a teď bohorovně tvrdí, že do 90 dnů nemůže nastat hyperinflace? Anebo Balaji toho lva v kleci přemůže?
Překvapení se nekonalo, zkorumpovaný establishment zvítězil. Bitcoin má nyní hodnotu asi 28 tisíc dolarů. Sázka byla vypořádána.
Jenže tak to Balaji neprezentuje. Ten v desetiminutovém videu tvrdí, že o ten milion a o bitcoin vůbec nešlo. Že to vlastně celé udělal jen proto, aby upoutal pozornost veřejnosti k tomu, že ekonomika je před kolapsem, ale „oni“ vám to neřeknou.
„Důvod, proč jsem to dělal, je, že jsem vám chtěl říct prokazatelným způsobem, vyslat prokazatelný signál, že s ekonomikou je něco v nepořádku. Nespálil jsem milion dolarů jen tak,“ říká ve videu. A pak shromažďuje různá fakta, data a výroky, které dokládají, jak se v ekonomice hromadí signály stresu. Počíná si jako typický demagog tohoto žánru. Data, která nejsou nijak růžová, ale ani katastrofická, míchá s výkřiky nebo daty vytrženými z kontextu. Cituje třeba analytika Nouriela Roubiniho. Jeho sláva stojí na tom, že předpověděl velkou finanční krizi, jenže on předpovídá nějakou krizi po celou svou kariéru. Povážlivě prý stoupá počet „sovereign defaults“ ve světě, tedy že různé země nejsou schopny splácet dluhy. V připojeném článku se připomíná, že od roku 2020 něco přestaly splácet Bělorusko, Ghana, Libanon, Srí Lanka a Zambie. To je nějaký šok, který má vliv na počasí? Balaji samozřejmě, tak jako každý, kdo straší kolapsem, připomene pád Credit Suisse, což je švýcarská banka, jejíž problémy způsobily vlastní chyby, nikoli akce americké centrální banky. Nahrne tam i data o migraci milionářů. Ti stále odcházejí ze zemí, jako je Čína, do USA, „ale míň“. Cituje ekonomické autority jako… Elona Muska.
Kořeny toho příběhu není těžké rozeznat. Zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou dopadá nejvýrazněji na Silicon Valley. Protože její investoři rizikového kapitálu jsou zvyklí na levné peníze, a jakmile je nemají, klesají investice do nových startupů. Tech bros naříkají a velké firmy jako Meta a Google propouštějí po tisících. Ale ve zbytku americké ekonomiky se zdaleka takový tlak neprojevuje.
Balaji a jemu podobní prezentují vyšší úrokové míry jako bezprecedentní zločin, kterého se centrální banka dopouští. Nepřipouštějí, že inflace je nemoc a její léčení bolí. Nikdy neřeknou svým mileniálským posluchačům, aby si vygooglili „Volcker shock“. Zjistili by, že předseda Fedu Paul Volcker na počátku 80. let porazil inflaci za tu cenu, že způsobil hned dvě krátké recese. Jak hluboké? Nezaměstnanost v USA v roce 1982 dosáhla 10,8 procenta. Dnes je na 3,5.
A málem bychom zapomněli, že se nám z toho nějak vytratil bitcoin a hyperinflace. Tak možná příště.
Proč nevěřit „jim“, establishmentu, který nám tají rozsah katastrofy, a místo toho věřit člověku, který něco řekne, a pak tvrdí, že tím nemyslel to, co řekl, ale něco úplně jiného? Neřekne třeba za půl roku, že tím, co řekl včera, myslel taky něco úplně jiného?
Ale lze to do jisté míry chápat jako strategii vyvolání pozornosti. „Spálil jsem milion, abych vám řekl, že oni tisknou triliony,“ říká v úvodu videa Balaji. Antropologové to dobře znají a říkají tomu „podívaná zvyšující kredibilitu“ (credibility enhancing displays). Jsou to skutky, kterými hlasatelé nějaké víry nebo kultu dokládají, že o tom, co hlásají, jsou opravdu přesvědčeni. Jenže křesťanští a jiní mučedníci opravdu podstupovali oběti a mučení. A katolická církev byla dost úspěšná v tom, že dokázala přesvědčit davy příznivců, že její světci skutečně působili zázraky. V kultu bitcoinu se žádný zázrak nekonal, Balaji nenakrmil pěti bochníky chleba zástupy jako Ježíš. Dopadlo to jako v té kleci v Kábulu.
To je myslím problém influencerů technooptimistického typu – nejenže se nenaplňují jejich konkrétní předpovědi. Je tu obecnější důvod k nedůvěře, a to ten, že ti lidé se ve svých představách o tom, jak vypadá, nejobecněji řečeno, dobrý život a žádoucí budoucnost, často projevují jako psychopati. O Balajisovi si lze jistě zjistit mnoho věcí, ale všechno (s nadsázkou, ale ne moc velkou), co o něm potřebujete vědět, je, že před dvěma lety vyjádřil názor, že lidská jména jsou škodlivá a lidé by si je měli každých pět let měnit.
Ukázky realitu popírajícího šílenství samozřejmě nepřicházejí jen z technooptimistického sektoru, spíš naopak. Téměř bez povšimnutí prošlo, když jiný bohatý Američan přišel dokonce o pět milionů dolarů trochu podobným způsobem jako Balaji. Jde o Mikea Lindella, majitele firmy MyPillow, jenž se stal prominentním podporovatelem Donalda Trumpa. A taky šiřitelem bludů o tom, že prezidentské volby v roce 2020 byly Trumpovi ukradeny.
V roce 2021 vystoupil s tím, že má data dokazující, že volby byly ukradeny – tentokrát ne prostřednictvím hlasovacích strojů firmy Dominion, jež vysoudila na Fox News tři čtvrtě miliardy, ale udělali to čínští hackeři. A slíbil pět milionů dolarů tomu, kdo dokáže, že jeho data s volbami nesouvisí. Stanovil nezávislý arbitrážní panel, který měl případný sporný nárok rozhodnout.
Panel v dubnu rozhodl, že počítačový expert z Nevady Robert Zeidman má nárok na pět milionů (Lindell jako správný Trumpův fanoušek na rozdíl od Balajise nejdřív odmítl platit). Kuriózní je, že vyvrátit Lindellova data, a dostat se tak celkem snadno k pěti milionům dolarů se nepokusilo víc lidí. Ale mnoho trumpovských popíračů voleb to asi v jejich víře nezviklá.
To bychom měli příklad z populistické pravice. A z končin woke levice jsme denně bombardováni tvrzeními, že člověk může mít jakoukoli genderovou identitu – muž, žena, eunuch, mrzák –, jakou si ve své hlavě umane, a my jsme povinni to respektovat. Kde najde realita v naší době útočiště?
00:02
