Rusko má teď na bojišti převahu, západní hovory o míru odráží celkový vývoj, míní experti

HOVORY O MÍRU

Rusko má teď na bojišti převahu, západní hovory o míru odráží celkový vývoj, míní experti
Západ čím dál více hovoří o míru, podle expertů se tak odráží celkový vývoj na bojištích. Foto: Shutterstock
1
Svět
Jan Křovák
Sdílet:

Ve veřejném prostoru se v posledních dnech a týdnech opakovaně otevírá téma míru mezi Ukrajinou a Ruskem. To je téma, kterým se má zabývat mimo jiné i červnový summit ve Švýcarsku. Naposledy ho otevřel i český prezident Petr Pavel. Experti, které oslovil deník Echo24, že v současnosti mají ruské síly na bojišti převahu a západní spojenci tak začínají do určité míry přehodnocovat své možnosti.

Podle prezidenta Pavla je nutné hledat cesty k míry při zohlednění ukrajinských požadavků. „Vojenská podpora Ukrajiny však nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit. Naopak, to musí probíhat souběžně, aby i Rusko pochopilo, že vojenské řešení neexistuje. Zároveň musí platit, že jakékoli budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny při zohlednění jejích základních zájmů. I proto prezident Pavel přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na červnovou konferenci o míru na Ukrajině,“ uvedl pro Echo24 mluvčí hlavy státu Vojtěch Šeliga.

Expert na bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš pro Echo24 řekl, že současný vývoj na bojištích svědčí o ruské strategické iniciativě a o tom, že ukrajinské síly nejsou schopny dosáhnout cíle úplného osvobození ukrajinského území. „Výzvy k mírovým jednáním a dodávky zbraní nejsou v rozporu. Ukrajina musí mít při vyjednávání co nejvýhodnější pozici a tu si zachová, pokud bude držet území a mít potenciál k tomu, aby působila Rusku citelné ztráty. Pro další země ohrožené ruskou expanzí je pak ztráta ruské živé síly a výzbroje v pokračujících bojích na Ukrajině oslabením vojenského potenciálu agresora do budoucna,“ řekl Mareš.

Bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar pro Echo24 řekl, že zahájení jednání vedoucích k míru se ze strany některých politických představitelů objevuje už od zahájení ruské invaze. „Aktuální úvahy pak patrně odráží celkový vývoj konfliktu, po dvou letech je tu i jistá únava z války a velmi nejistá perspektiva jejího blízkého ukončení. Před rokem řada západních činitelů ještě kalkulovala s úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou a vytlačením ruských sil z okupovaného území, případně zásadními ruskými ekonomickými problémy, tedy faktory, které by mohly přinutit ruskou stranu k rezignaci na původní cíle, a přimět ruské představitele k jednáním a akceptaci ukrajinské teritoriální integrity,“ uvedl Stojar.

Rusko přešlo na válečnou ekonomiku

V současnosti však podle něj mají ruské síly na bojišti iniciativu a dosahují i menších úspěchů, Ruská federace přešla na válečnou ekonomiku a jak ekonomická, tak celkově vnitropolitická situace je zde velmi stabilní. „Vedoucí ruští představitelé také již počítají s dlouhodobým trváním konfliktu, a jejich ochota za aktuální situace rezignovat na původní cíle nebo doposud dosažené územní zisky je minimální. Určitou nejistotu v evropském prostředí vyvolávají i nadcházející prezidentské volby v USA, není zcela jisté zda budoucí americká administrativa bude nadále považovat podporu Ukrajiny za jednu ze svých priorit,“ míní Stojar.

Pokud by došlo k výraznějším změnám v dosavadním přístupu, případné omezení americké podpory by podle Stojara musely vykompenzovat evropské státy a to za cenu výrazně vyšších výdajů. „I situace na Ukrajině je v současnosti složitá, ukrajinské ozbrojené síly dlouhodobě čelí kvantitativní převaze protivníka a mimo nedostatku vojenského materiálu pociťují i narůstající nedostatek vojenského personálu. Zároveň však ukrajinští představitelé vylučují možnost podstoupení jakýchkoliv okupovaných území a na dosavadních antagonistických postojích obou stran konfliktu se tak nic nemění,“ míní expert.

Jednání o míru či alespoň dlouhodobém příměří je tak v současnosti ne zcela reálné, a nedá se patrně mnoho očekávat ani od červnového summitu ve Švýcarsku, míní Stojar a dodává, že vzhledem k tomu, že tam nebude zastoupena jedna z válčících stran (a ani globální aktér jakým je Čínská lidová republika), lze předpokládat, že význam tohoto summitu bude pouze v symbolické rovině.

„Summit možná opět zviditelní konflikt na Ukrajině, který byl v globálním měřítku v poslední době zastíněn událostmi na Blízkém východě, zdůrazní stanoviska a odhodlání ukrajinské strany i pokračující západní solidaritu a podporu, ale reálný posun k ukončení války patrně znamenat nebude,“ dodává Stojar.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Drastická pokuta pro Maďarsko a my

KOMENTÁŘ

Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur, tedy pět miliard korun, vyměřil teď ...

00:07

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz