Analýza radí poslat peníze z daní do regionů, státní kasa přitom dál krvácí

Nová analýza institutu PAQ Research znovu otevírá citlivou debatu o tom, jak v Česku rozdělovat výnosy z daní mezi stát a samosprávy – a také mezi jednotlivé obce. Autoři doporučují změnit systém rozpočtového určení daní (RUD) tak, aby více peněz mířilo do regionálních center a do spolupracujících menších obcí, a naopak méně k největším městům typu Prahy či Brna. Zároveň se opomíjí, že nynější nastavení vede k hromadění obřích rezerv obcí a krajů, zatímco stát je hluboce zadlužený.

PAQ Research zdůrazňuje, že systém RUD dnes stojí hlavně na počtu obyvatel a „zvlášť zvýhodňuje čtyři největší města, nejvíce Prahu“. Malé obce musí kvůli své velikosti dlouho spořit na jakoukoli větší investici, a proto „hromadí peníze na účtech“, zatímco regionální centra, která zajišťují služby pro okolí, zůstávají podfinancovaná. „Regiony potřebují místní centra, která zajišťují klíčové služby a umožňují obyvatelům menších obcí přístup k ekonomickému, kulturnímu a společenskému životu,“ uvádí analýza.

Spolupracující obce by měly dostávat více

Jedním z hlavních návrhů je zvýhodnit společenství obcí. PAQ píše, že „spolupráce umožní efektivnější využití dostupných zdrojů, sníží administrativní duplicity“ a má být přímo finančně odměněna. Zavedení koeficientu, který by zohledňoval zapojení do společných struktur, by podle autorů bylo rozpočtově neutrální a motivovalo by malé obce k dlouhodobé spolupráci.

Dalším doporučením je posílit příjmy mikroregionálních center a zároveň omezit privilegium Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Jejich příjmy na obyvatele jsou podle analýzy výrazně vyšší než u ostatních měst, což vede k nevyužitému kapitálu – Praha sama drží na účtech přes 160 miliard korun.

Obce spoří, stát si půjčuje

Návrh přichází v době, kdy přebytky samospráv dosáhly rekordních hodnot. Podle ministerstva financí obce a kraje hospodařily za první pololetí s přebytkem 64,6 miliardy a na jejich účtech leží 560 miliard korun. Národní rozpočtová rada situaci výslovně kritizuje: „Takto vysoké přebytky… nelze považovat za ekonomicky racionální,“ protože vybrané peníze neobsluhují ani veřejné investice, ani spotřebu domácností.

Člen NRR Jan Pavel mluví o chybném nastavení: „Problém je v tom, že prostředky vybrané na daních mají obce a kraje někde uložené a souběžně s tím si stát půjčuje na kapitálových trzích a platí za to úroky.“ Dodává, že je nutné řešit jak přebytky, tak vnitřní nespravedlnosti systému: „Je třeba vést diskusi, zda se dává samosprávám peněz moc, nebo je chyba v rozdělení.“

Podobně mluví i ministerstvo financí. Ředitel příslušného odboru Miroslav Matej připouští, že by resort chtěl z RUD odstranit koeficienty zvýhodňující největší města.

Samosprávy: naše přebytky jsou oprávněné

Sdružení místních samospráv (SMS ČR) se však brání. Tvrdí, že nejde o neefektivitu, ale o zodpovědnost a přípravu na budoucí investice. „Přebytkové hospodaření některých samospráv není známkou neefektivního nakládání s prostředky, ale přirozeným důsledkem jejich finanční odpovědnosti,“ říká předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková. Podle místopředsedy Petra Halady je hlavní problém jinde. „Metropole má trojnásobný příjem na obyvatele oproti malé obci. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný,“ uvedl.

Bydlení a investice: obce bez motivace

Do debaty o RUD vstupují také návrhy na řešení bytové krize. Mnoho obcí se podle developerů stavbě nových bytů brání, protože mají víc nákladů než přínosů. „Z daní vybraných státem z nové výstavby téměř nic nezískají,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová, která vítá změny motivující obce k rozvoji. Piráti navrhují, aby se obcím vracela část DPH vzniklá při výstavbě – „peníze půjdou přímo tam, kde se staví,“ říká ekonom Libor Dušek.

Nad technickou debatou o RUD visí ještě politický kontext. Stát pokračuje v rekordních schodcích a budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů jen opatrně naznačuje, že by se časem chtěla vrátit k vyrovnanému hospodaření. Podle pravděpodobné ministryně financí Aleny Schillerové je „reálné dosáhnout vyrovnaného hospodaření spíše v příštím volebním období“. Končící ministr Zbyněk Stanjura to označil za „úsměvné“.

Z ekonomického pohledu přitom potíže začaly už dříve. Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) připomíná, že „za chybějícími desítkami miliard stojí zrušení superhrubé mzdy“ – krok, který tehdy prošel hlasy ANO, ODS i SPD.

PAQ Research uzavírá, že reforma RUD může být fiskálně neutrální a přesto zásadně proměnit místní rozvoj. Má ale zásadní dopady – posílí menší obce, omezí příjmy velkých měst a změní motivace v oblasti výstavby i ekonomického rozvoje. „Úsilí vložené do změn RUD se Česku může mnohonásobně vrátit,“ stojí v závěru.