Rozpočet 2026: Na obsluhu dluhu půjde letos skoro 40 % toho, co stát dává na vzdělání

Více než bilion korun má ve svém navrženém rozpočtu pro letošní rok ministerstvo práce a sociálních věcí. Na vzdělávání pak má podle ministerstva financí například jít 283 miliard korun. Každoroční stamiliardové deficity z posledních let zapříčinily, že jen náklady na obsluhu státního dluhu, tedy tzv. „nejmandatornější“ ze všech mandatorních výdajů, dosáhnou 110 miliard korun, loni činily 98,1 miliardy korun. Činí tak skoro 40 procent toho, co stát v letošním roce vynaloží na vzdělávání.

Státní rozpočet České republiky počítá pro letošní rok s příjmy 1 977,6 miliardy korun a s výdaji 2 287,6 miliardy korun, tedy se schodkem ve výši 310 miliard korun. Vláda Andreje Babiše navrhla sněmovně nové znění zákona o státním rozpočtu na rok 2026 poté, co původní návrh předchozího Fialova kabinetu poslanci vrátili vládě k přepracování. Nový státní rozpočet přichází s realističtěji vypočtenými příjmy, a to i na základě lednové makroekonomické predikce, a také s pravdivěji přiznanými výdaji. Zároveň se novému kabinetu podařilo úspornými kroky snížit naplánované provozní a další výdaje státu o 11,9 miliardy korun.

Tradičně nejvyšší výdaje má ministerstvo práce a sociálních věcí, které by letos poprvé měly překročit bilion korun. Proti návrhu minulé vlády jsou o 15,8 miliardy korun vyšší. Příjmy se mají naopak snížit o devět miliard korun na 862,5 miliardy korun. Výrazně víc peněz, než plánoval minulý kabinet, má putovat téměř do všech dávek a podpor kromě důchodů.

Proti schválenému rozpočtu na loňský rok by ministerstvo práce mohlo letos utratit zhruba o 41 miliard korun víc. Navrhované výdaje překračují příjmy zhruba o 147,3 miliardy. V rozpočtovém návrhu minulého kabinetu to bylo o 122,5 miliardy korun. Nová bilance je tak horší o 24,8 miliardy korun.

Většina výdajů ministerstva práce patří k takzvaným mandatorním výdajům, které se musí podle zákona vyplatit. Juchelka několikrát uvedl, že v návrhu předchozí vlády chybělo na povinné platby asi 30 miliard korun, a to i na důchody. Exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to opakovaně odmítl. Problém u penzí nenašla ani Národní rozpočtová rada.

Do důchodů by mělo příští rok putovat přes 722,2 miliardy korun. Se stejnou sumou počítala i minulá vláda. Na podpory v nezaměstnanosti, které se od letoška změnily, má mít úřad práce proti předchozímu rozpočtovému návrhu o 5,5 miliardy korun víc. Lidem bez práce by mohl vyplatit 20,61 miliardy korun. Loni to bylo 12,4 miliardy korun.

Od letoška se má začít poskytovat superdávka, která nahrazuje čtyři dosavadní příspěvky na bydlení, živobytí a děti. Nynější návrh na ni proti předchozímu přidává miliardu korun, celkem na ni má být skoro 19,4 miliardy korun.

Rámcovým cílem v oblasti vzdělávání je podle MF zajistit kvalitní a dostupné vzdělávání na všech stupních orientované na potřeby trhu práce. V rozpočtu pro rok 2026 je oblasti určeno 283,0 miliard korun, tedy 11,7 % celkových výdajů státního rozpočtu. Výdaje v oblasti spravuje výhradně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Specifikem této oblasti je významné zapojení rozpočtů územních samosprávných celků (ÚSC), které spravují část výdajů v přenesené působnosti, zejména prostřednictvím příspěvků na provoz škol a školských zařízení) a část v samostatné působnosti (např. investice do školské infrastruktury. Vzhledem k tomu, že stát má přímý vliv pouze na výdaje v přenesené působnosti, jsou v této dokumentaci sledovány výhradně výdaje státního rozpočtu. Pro komplexní analýzu financování vzdělávání je podle MF však vhodné zohlednit i dodatečné výdaje ÚSC v samostatné působnosti, jejichž strukturu a výši nelze v rámci státního rozpočtu systematicky sledovat.

V oblasti zdravotnictví je rámcovým cílem podle MF zlepšení zdravotního stavu obyvatel ČR. Pro rok 2026 jsou navrhovány ze státního rozpočtu výdaje ve výši 173,3 miliardy korun, což představuje 7,1 % výdajů celého státního rozpočtu. Rozpočtové výdaje jsou spravovány šesti kapitolami, přičemž největší část (přibližně 90 % výdajů) připadá Všeobecné pokladní správě, která zprostředkovává platby za státního pojištěnce zdravotním pojišťovnám. Většinu zbývajících výdajů státního rozpočtu spravuje ministerstvo zdravotnictví.

Dalších 420,6 miliard nad rámec státního rozpočtu spravují podle návrhu tzv. úhradové vyhlášky pro rok 2026 zdravotní pojišťovny. V důsledku kombinovaného financování zdravotnictví není možné sledovat výdaje na úrovni paragrafů, proto jsou pro jednotlivá témata uváděny pouze celkové částky. Výdaje zdravotních pojišťoven jsou do přehledu zahrnuty, protože se jedná o veřejné prostředky, jejichž využití Ministerstvo zdravotnictví ovlivňuje pomocí regulačního rámce.

V oblasti obrany je rámcovým cílem podle MF zajistit obranu České republiky silami Armády ČR a zajistit strategické zpravodajství. Pro rok 2026 jsou v oblasti plánovány výdaje ve výši 149,6 miliard, tedy 6,2 % výdajů státního rozpočtu. V oblasti nebyly stanoveny cíle na úrovni témat ani výkonové ukazatele, jelikož potřebné údaje evidované ministerstvem obrany podléhají utajení.

Výdaje v oblasti spravuje deset kapitol, především ministerstvo obrany (97,1 %) a dále Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Nad rámec výše uvedených přímých výdajů na obranu klasifikuje Ministerstvo dopravy, prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), částku ve výši 19,4 miliard pod rozpočtovým paragrafem „Ostatní záležitosti obrany“.

Český státní dluh by měl letos vzrůst o 313,6 miliardy korun na 3,991 bilionu korun. Náklady na obsluhu státního dluhu dosáhnou 110 miliard korun, loni činily 98,1 miliardy korun.

Materiál zároveň upozorňuje, že konečná výše státního dluhu bude záležet na skutečném výsledku hospodaření státu. Návrh státního rozpočtu předpokládá letos deficit 310 miliard korun, rozpočtové příjmy včetně peněz z Evropské unie by měly dosáhnout 2,118 bilionu korun a výdaje 2,428 bilionu korun. Schodek sektoru vládních institucí by měl dosáhnout 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských dvou procentech. Míra zadlužení se podle materiálu do konce letošního roku zvýší na 44,6 procenta HDP. Ke konci loňského roku činila 43,1 procenta HDP.