Ochota bránit svou zemi klesá. Česká armáda se loni zvětšila jen o 176 vojáků

V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník  generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000. Podle politiků je především důležité vytvářet vhodné motivující podmínky pomocí benefitů.

Společnost Gallup sleduje otázku odhodlání občanů bránit svou vlast dlouhodobě. Zatímco v roce 2014 odpovědělo na otázku, zda by bránili svou zemi se zbraní v ruce, 61 % obyvatel vybraných zemí celého světa, v roce 2023 to bylo už jen 52 %.

V Evropě hraje prim například Finsko, kde jsou dlouhodobě odhodlány bránit svou zem dvě třetiny obyvatel Přibližně polovina obyvatel je připravena bránit svou zemi v Polsku nebo ve Švédsku. Vysoká čísla pak mají na bojující Ukrajině, a to přes 60 %.

Některé země také v posledních měsících upravují podmínky služby. Například válčící Ukrajina nedávno snížila věk odvedenců z 27 na 25 let. Izrael pak minulý rok o několik měsíců prodloužil dobu povinné služby v armádě. Tchaj-wan z obav z Číny nedávno prodloužil základní službu ze 4 měsíců na 12.

Česko však podle premiéra Petra Fialy podobnou cestou jít nechce. "Jsem přesvědčen, že jediná cesta je moderní profesionální armáda. A k tomu musíme přidat prvky, které už tu máme, jako jsou aktivní zálohy. Tedy vytvořit prostor pro všechny občany, kteří se dobrovolně chtějí podílet na obraně své země podle svých možností," uvedl Fiala pro Echo24.

O personálních problémech mluvil nedávno na velitelském shromáždění i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Zmínil například snahy armády o zlepšení ubikací na posádkách, současnou snahu armády o lepší sladění služby s rodinným životem, zmírnění zdravotních testů či digitalizaci náboru. Například pokud zájemci využijí identitu občana, většina informací se automaticky načte z registru státu a fyzicky dostavit se musí až na vyšetření ve vojenské nemocnici.

"Aktuálně máme v armádě necelých 24 000 (23 600) vojáků v mé podřízenosti. Naše koncepce do roku 2030 ovšem cílí na 30 000, a navzdory tomu jsme v loňském roce přijali do armády tak málo vojáků, že celkový nárůst je jen 176 vojáků AČR (po započítání odchodů a příchodů poz. red). Navíc nové CT 2025 podporující nové obranné plány, o kterých jsem tady mluvil v listopadu, ukazují potřebu přes 37 000 (37 500). Pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany bychom během dekády museli navýšit armádu o nějakých 14 000, tedy zhruba o 60 % našeho současného stavu," uvedl Řehka.

Mezi další novinky ve snaze získat nové rekruty patří například cvičení pro středoškoláky. Nebo institut dobrovolného předurčení, kdy člověk projde zdravotní prohlídkou a zaváže se, že v případě ohrožení republiky a povolání parlamentem narukuje.

O nutných změnách mluví i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). "Musíme se soustředit na zjednodušení náboru, zatraktivnění služby vojáka, individualizovat požadavky zájemců o službu u armády a v nižších praporčických hodnostech musíme navýšit tarify, aby byla služba konkurenceschopná," uvedl pro Echo24 a dodal, že podle jeho názoru současná vláda v tomto selhává.

Situace by se však měla změnit v souvislosti s velkou novelou zákona o vojácích z povolání, kterou projednává Senát.

Mezi hlavní opatření novely patří podpora náboru navýšením náborového příspěvku a jeho jednorázového vyplacení nebo zavedení možnosti služebního poměru na dobu kratší než dva roky. Sníží se i trestní bezúhonnost pro vstup do armády. Změna zákona dále počítá s navýšením benefitů u sloužících vojáků. Změny se dotknou stabilizačního příspěvku, příspěvku na bydlení a příspěvku za službu v zahraničí. Upravuje se také systém náhrad za náklady na dojíždění a ubude administrativní zátěž jak v případě náboru a u sloužících vojáků z povolání, tak i u členů aktivní zálohy.