NATO je v zóně smrti, komentuje události posledních dní vládní zmocněnec Tomáš Kopečný

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech. V reakci na to se začínají objevovat názory, že se může jednat o konec NATO. O dynamice posledních dní, možném konci NATO i budoucnosti Ukrajiny deník Echo24 mluvil s vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny Tomášem Kopečným.

V rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce na podzim minulého roku jste uvedl, ještě před nástupem nového amerického prezidenta, že Donald Trump chce konflikt na Ukrajině ukončit a může přijít s novými kartami. Přišel podle vás s novými kartami?

Jednoznačně přišel. A ty karty neposilují bezpečnost Evropy. Neposilují zájem o to, aby ta dohoda, to příměří, jeho nastavení a jeho udržení bylo ve prospěch Ukrajiny. Ale jsou to karty, které prozatím dávají největší šanci na ukončení toho konfliktu.

A co je podle vás nejsilnější kartou? Co ve vás vzbuzuje důvěru, že ten konflikt bude ukončen?

Donald Trump dělá to, co avizoval dva roky dopředu. Stejně jako jeho administrativa dělá v domácí a zahraniční politice to, co avizovala dopředu. V momentě, kdyby nám přišlo, že ukrajinská strana nechce mír, tak jim přestaneme posílat zbraně. Ty pohrůžky už po pátečním incidentu v Oválné pracovně nastaly. V momentě kdyby to samé cítil na ruské straně, tak podnikne nějaké kroky. Takže vidíme, že je tam silná vůle. Protože celý svět se dívá, jestli Trump bude úspěšný, či ne. A to jak se mu podaří udělat tohle, zásadně ovlivní jeho vztahy s velmocemi. A tak ho budou respektovat a vnímat a stejně ho budou vnímat jeho partneři, po kterých něco chce. Ať už je to Panama, Mexiko, Kanada.

Nezmiňujete Evropu...

Protože Trump odřízl spojenectví Evropy a Ameriky způsobem, který byl do velké míry nepředstavitelný.

Podobná prohlášení zaznívala i po tom pátečním setkání Trumpa a Zelenského, že NATO, transatlantická vazba, umírá či je mrtvá, kdy po té schůzce se tak vyjádřil bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě admirál Stravridis či v neděli se poté podobně vyjádřil pravděpodobný budoucí německý kancléř Fridrich Merz, že NATO umírá nebo je mrtvé. Jsou to podle vás silná prohlášení nebo události posledních dní spějí ke konci NATO?

Je jednoznačné že jsme už vstoupili do éry úplně nového NATO. Do nějaké zóny smrti. NATO ještě není mrtvé, ale vstoupili jsme do NATO, které bylo založeno na amerických bezpečnostních garancích. Do NATO, ve kterém, článek 5 bude vždy zahrnovat Spojené státy a jejich jaderné odstrašení a že většinu nákladů Aliance nesou USA. Tak to bylo osmdesát let. A najednou, velmi rychle, probíhá revoluce. To, co se děje v USA, je revoluce. Je to odstřižení se od minulosti své země. A to jak doma, tak v zahraničí. Neznamená to, že NATO bude úplně nevyužívané nebo neudržitelné, ale ten hlavní pilíř, pokud tam zůstane, bude minimalizovaný.

Tím pilířem myslíte Spojené státy.

Ano. A v momentě, kdy budeme v Alianci řešit nějakou situaci, třeba aktivaci článku 5, což není povinnost, ale výzva k tomu, aby ostatní přišli na pomoc napadenému. Tak v takové situaci budeme muset kalkulovat v úplně jiných počtech, protože se primárně nebudeme spoléhat na tu americkou vojenskou sílu.

A má podle vás Evropa v současnosti sílu na to, ten evropský pilíř obsluhovat?

Nemá. V tuto chvíli na to z technického hlediska nemá. Nemáme výrobní kapacity, nemáme dostatečně velké armády bez USA. Ta struktura NATO je jediná, ve které spolu evropské armády spolupracují. V EU není žádná taková struktura, ani zárodkem.

Evropské battlegroups byste nepočítal?

Ne. To je opravdu taktické nasazení brigád. Tady se bavíme o dvou stupních nad tím, tedy o koordinaci divizí a celých armád. Ty evropské battle groups jsou dobré k nasazení proti protivníkovi, který nemá technické kapacity.

Což není příklad současného konfliktu.

Tady se bavíme o protivníkovi, který, když odečteme americké schopnosti, má kvantitativní a technologickou nadvládu. Ale přes to všechno, NATO nemusí umřít, i kdyby americká administrativa řekla, že to nebudou podporovat.

A v případě, že NATO tedy nemá skončit, na co se musí podle vás evropští politici soustředit? Na jaké systémy a schopnosti, pokud se má NATO obejít bez USA?

V první řadě na to, jak zajistit, abychom alespoň následujících 10-15 let mohli využívat ty americké systémy, protože nevyvineme žádné alternativní. Nezvýšíme svou vlastní strategickou autonomii, protože naše stíhačky i protiletecká obrana jsou závislé na amerických technologiích. V Česku probíhala debata F-35 vs Gripen z pohledu závislosti na USA. Přitom Gripen je z většiny postaven na amerických technologiích. Otázka závislosti na amerických technologiích, není ta správná otázka.

Můžete dát nějaký příklad nenahraditelných amerických systémů?

Protivzdušná obrana, protiraketová obrana, systémy navigace a komunikace. Balistické střely.

A kdy očekáváte, že by to Evropa, za předpokladu masivních investic, mohla dohnat?

To je teoretická otázka. To jsou investice v řádu stovek miliard eur ročně, abychom se dostali na úroveň, že bychom byli schopni si ty systémy zajistit sami. Podle mě by bylo velmi nebezpečné podlehnout iluzi, že bychom to zvládli sami bez Američanů, protože teď začneme masivně investovat. Ne, my stále máme velmi silné partnerství, i když o spoustu věcí se musíme postarat sami. Ale je naším životním zájmem, aby nám Američané stáli po boku, i když to nebudou dělat za sebe, ale jako byznys.

Jak jste viděl víkendové jednání v Londýně? Jednalo se spíš jen o další slíbené zvýšení peněz, nebo tam došlo k nějaké změně a bylo to opravdu klíčové jednání, jak o tom mluvil britský premiér Keir Starmer?

Myslím si, že to bylo nejnadějnější jednání za hodně dlouhou dobu. Protože to, co bylo v myslích západních států dlouho tabu, tak o tom mluví nyní stejně jako Česko. To je velký posun. Čeští čelní představitelé v posledních týdnech akcentují dvě věci. Za prvé, jak říká premiér Petr Fiala, peníze a zbraně na stůl, to je to, s čím přicházíme my jako Česko v rámci koalice ochotných, která se bude vytvářet.

Té bude Česko součástí?

Myslím, že vznikne několik koalic ochotných a každá bude řešit něco jiného. Někdo bude posílat vojáky, někdo bude financovat nějaký fond. Druhá věc, co říká prezident Petr Pavel je, jak zajistit pro Ukrajinu spravedlivý a udržitelný mír. Takový, který zajistí bezpečnost v Evropě na další roky. Londýnský summit vnímám jako nejnadějnější za hodně dlouhou dobu. Klíčové bude, to se ukáže v následujících týdnech, kdo přijde s čím. A to v otázce Ukrajiny a v otázce zvýšení výrobních kapacit Evropy. Tam musí být udělán velký evropský Deal. Ne Green Deal a ESG, ale nějaký velký, evropský zbrojní deal.

V další části rozhovoru s Tomášem Kopečným, kterou zveřejníme v následujících dnech, probíráme důvody neúspěchu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě, dopady na vztahy obou politiků, dohodu o minerálech či jak rozjet evropský zbrojní průmysl.