Zlato nad zlato

KOMENTÁŘ

Zlato nad zlato
Nárůst ceny zlata vypovídá o hluboké nejistotě současného světa víc než projevy politiků v Davosu, i když i ty se staly méně nudnými než dřív. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Bereme-li vývoj cen za posledních deset let, nepochybně se v tomto časovém období najdou i lepší investice (Bitcoin, akcie Nvidie), ale kdo by koupil roku 2016 větší množství zlata, vydělal by na něm velmi slušně.

Lidé jsou málokdy tak upřímní, jako když hlasují nohama nebo peněženkou – a nárůst ceny zlata vypovídá o hluboké nejistotě současného světa víc než projevy politiků v Davosu, i když i ty se staly méně nudnými než dřív.

 

Týká se to jednotlivců i států. Sousední Polsko si položilo za cíl pořídit celkem 700 tun státního zlata. Český cíl je podstatně skromnější, do budoucna by ČNB měla vlastnit 100 tun zlata.

(To je mimochodem překvapivě malý objem, sto tun zlata slitého do krychle by bylo menší než průměrný český muž. Zlato je těžké.)

Velkou konstantou mezinárodní ekonomiky býval dolar, ale to se kdysi dalo říct i o libře šterlinků – a kdeže ty časy jsou. Spojené státy se při svém hospodaření silně zvykly spoléhat na to, že dolar je hlavní globální rezervní měnou a že ropa se obchoduje za dolary. To jim v průběhu 21. století umožňovalo zasekávat čím dál větší „rozpočtové sekyry“, aniž by dolar oslaboval. Poslední vyrovnaný rozpočet měly USA ve fiskálním roce 2001, od té doby se nacházejí na dluhové skluzavce stejně jako skoro všichni ostatní.

V dřívějších dobách, oslabila-li jedna dominantní měna, bývala na scéně jiná, která se jen třásla na to, vystřídat ji na trůnu. To se dnes říci nedá. Co se rezervních měn týče, euro se pohybuje kolem svých obvyklých dvaceti procent, žádná jiná měna nedosahuje ani deseti procent. Čína, největší ekonomický rival USA, dává přednost tuhé politické kontrole nad jüanem, která ale zároveň znamená, že jej téměř nikdo není ochoten nakupovat a držet v zásobě. Konkurenti zkrátka nejsou.

I proto se na scénu vrací zlato, osvědčený prostředek konzervace hodnot už od Gilgamešových časů. Lze jej zavřít do trezoru a před ten trezor postavit stráž – a ono se z toho trezoru neztratí, i kdyby zítra mezibankovní systém SWIFT přestal existovat. Pro nejistou dobu představuje jeden z posledních ostrůvků jakés takés jistoty.

Mimochodem, v českém podzemí leží odhadem 500 tun zlata. Jen jedna jediná středočeská lokalita, Veselý Vrch u Mokrska, obsahuje asi 57 tun cenného kovu. Za dřívějších cen by se jeho těžba nevyplatila, ale pokud by došlo ještě k dalšímu růstu, rovnice by se změnila. Za dřívějších vlád nicméně této těžbě bránily ekologické předpisy, jedny z nejpřísnějších na světě.

Nová vláda to teoreticky může změnit. Učiní tak?

×

Podobné články