Kudy a kam? Jak má Česko reagovat na Trumpovu zahraniční politiku

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí. Jak má na americkou agresivitu reagovat Praha? To je téma Salonu v novém vydání Týdeníku Echo. Martin Weiss pak v analýze hodnotí první rok Donalda Trumpa ve funkci amerického prezidenta.

V Praze chci 30 procent. Hřib je špatný partner, říká nový muž ve vedení ODS. Dosavadních pět let byl hlavně starostou Prahy 9, po víkendovém kongresu ODS však Tomáš Portlík výrazně povýšil. Delegáti ho zvolili prvním místopředsedou strany, po boku nového šéfa Martina Kupky má promlouvat do celostátní politiky, do toho bude letos kandidátem na pražského primátora. V rozhovoru pro Echo s Ondřejem Leinertem mluví mimo jiné o tom, proč ODS určitě nedopadne jako sociální demokracie, či o tom, jak chce v Praze letos vyhrát komunální volby.

Kupka premiérem, Fiala předsedou Senátu. Česko v roce 2030 podle ODS. ODS na kongresu odměnila své vedení a mluví o restartu. Martin Kupka straníkům narýsoval slibnou budoucnost. V roce 2029, na který připadá řádný termín příštích voleb, je podle něho reálné, aby strana získala 20 procent hlasů. Klidně i sama, bez koalice Spolu, která teď podle Kupky „nejméně na čtyři roky usne“. Více o plánech občanských demokratů píše Ondřej Leinert.

Socialismus nefungoval, ale ještě to šlo. S historikem Sukem o „zlatých šedesátých“. Historik Jiří Suk napsal už před dvaceti lety dosud nejlepší knihu o roce 1989: Labyrintem revoluce, pak další skvělé knihy o moderních českých dějinách a nyní pro osmnáctý díl „paseckých“ Velkých dějin zemí Koruny české tisícistránkovou fresku o letech 1956 až 1967. Rozhovor o této éře s ním vedl Jiří Peňás.

Masakr v Íránu. Islamistický režim řeší problémy krvavě, Američané zaspali. Padne islamistický režim v Íránu? Nespočet analytiků, komentátorů, expertů, disidentů a exulantů pátrá po náznacích, že tentokrát je to jiné. Írán zažívá masivní protesty proti vládnoucí diktatuře každých pár let. Velké protirežimní demonstrace proběhly v letech 2009–2010, 2017–2018, 2019–2020 a 2022–2023. Cyklus je vždy stejný. Davy v ulicích skandující protivládní hesla zasejí v globálním mínění naději, že tyranie ajatolláhů by mohla po desetiletích skončit. Pak režim nasadí represivní složky a utopí v krvi jakýkoli pokus o povstání. Cyklus začíná nanovo. Více o tom v textu Ondřeje Šmigola.

Jak normalizovat Hamleta. Ondřej Štindl znechucen v kině. Mimořádnost filmu Hamnet mohu potvrdit i já. Málokdy se mi stane, aby ve mně nějaké umělecké dílo vyvolalo tak prudkou odmítavou reakci, místy až fyzickou, píše Ondřej Štindl.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.