Donald Trump, posel konce epochy. Jaký byl první rok jeho vlády?

Vládnutí Donalda Trumpa lze jistě popsat standardními metodami, takovými, jakými bývají popisovány vlády předchozích prezidentů. Trump zvítězil přesvědčivě (rozhodně ale ne s nějakou historicky mimořádnou převahou, jak s oblibou tvrdí – na to bychom se museli vrátit k Reaganovi anebo, jak se málokdy připomíná, k Nixonovi). Zvítězil s voličskou koalicí, jež popřela představu, že reprezentuje vzpouru reakčních bělochů. Posílil hlavně mezi Hispánci, černochy a mladými.

V prvním roce svého druhého období v úřadu potvrdil to, co kupodivu ukazují politologické studie – že politici v demokraciích víceméně plní sliby, s nimiž byli zvoleni. Slíbil, že nejen utěsní hranici, ale zahájí rozsáhlé deportace ilegálních imigrantů. A to udělal. Slíbil, že zavede cla. A to udělal.

To první mělo z jeho politik vždy relativně největší podporu, ale zároveň bylo vysoce polarizující – část veřejnosti byla a je vášnivě proti. Pak jsou tu lidé, kteří v principu jsou proti ilegální imigraci, ale ta syrová realita deportací se jim nelíbí. Menšina se drží ideálu „otevřených hranic“ a toho, že „žádný člověk není ilegální“. Trump nastoupil do Bílého domu s vytipovanými lidmi oddanými tomuto úkolu a od začátku neuhnul ani o píď.

Měřeno čísly má tato snaha výsledky (pokud čtenář narazí na tvrzení, že Barack Obama deportoval podobné počty ilegálů, je to zavádějící informace založená na tom, jak Obamova administrativa redefinovala, co je to deportace). Ale taky má „collateral damage“ v podobě videí jednotek imigrační služby ICE, jejichž operace působí dojmem vojenské okupace.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.