Jak má Praha zareagovat na Trumpa. V Echo Salonu Brodský, Landovský a Drulák

Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí – od Francie přes Německo a Británii po Polsko, zatímco Česká republika mlží. Minulý týden Deník N citoval zápis z přijetí amerického velvyslance u českého ministra zahraničí, kde Američan českou stranu žádá o zdrženlivost. Současně nové české vládě připomíná, že předchozí kabinet slíbil nakoupit stíhačky F-35 s tím, že „plnění obranných závazků je podmínkou pro udržení úzkého spojenectví“.

O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na Filozofické fakultě ZČU v Plzni a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, nyní vyučující na Fakultě sociálních věd UK a působící v think-tanku Solvo podnikatelky Ivany Tykač.

Pane náměstku, Deník N citoval z tajného zápisu schůzky mezi ministrem Petrem Macinkou a americkým velvyslancem Nicholasem Merrickem: Macinka tu nastoluje téma Grónska, označuje to za vážnou věc, velvyslanec kontruje, aby se Česká republika k věci radši snad nevyjadřovala. A já bych řekl, že Praha pak taky žádný jasný názor nevyjádřila. Tak se chci zeptat, jestli se necháváte úkolovat Spojenými státy.

Brodský: Česká diplomacie se určitě nenechá úkolovat nikým. Ale sekvence dějů byla jiná. Ministr Macinka se chtěl veřejně vyjádřit ke Grónsku poté, co řekne náš postoj americkému velvyslanci na osobní schůzce. To bylo trošku zkresleno v tom samotném zápise, takže Deník N někdy ocituje i zkreslené informace. Já jsem dnes na operativní poradě zadal úkol, aby zjistili, proč jsou z našeho ministerstva úniky jen do Deníku N, a nikoli do Týdeníku Echo nebo do měsíčníku TO nebo do bulletinu Institutu Václava Klause (smích).

A jaký postoj má Česká republika k tomu, že jeden její spojenec vyhrožuje jinému spojenci?

Brodský: Musíme se na to dívat v kontextu. Problematika kolem Grónska není pouze tento jeden Trumpův krok. Jde i o to, jak americký prezident pojímá svůj druhý mandát. Už na jeho začátku začal transakčně, vyjednáváním. Ukázal tabulku cel, která chce zavést. Tabulka byla vyjednávacím nástrojem. Čísla v tabulce nezůstala stejná napořád, ale umožnila prezidentovi vyjednávat s různými státy jednotlivě a dosáhnout toho, co považuje za americký zájem. A stejně tak je potřeba vnímat Grónsko, Venezuelu a další témata Trumpovy zahraniční politiky. I tam on sleduje svůj zájem o bezpečnost Spojených států. Tudíž je pravděpodobné, že něco nastřelí, aby se dostal k nějakému cíli. Vy jste se ptal na postoj České republiky. Mělo by se to řešit bilaterálně mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem. Moje komparativní výhoda v této sestavě možná bude ta, že jsem v Dánském království sloužil po čtyři roky jako český velvyslanec a zažil jsem dnešního ministra zahraničí Larse Løkke Rasmussena ve funkci premiéra. A mohu vám říci, že on je politik klasického střihu, jakého dnes v Evropě skoro už nenajdete. Velmi těžká váha dánské politiky, člověk skoro churchillovského typu. Rasmussen má, když to řeknu Trumpovým slovníkem, karty v ruce, umí je hrát a pro mě je jakousi nadějí, že rozhovory mezi Dánskem, Grónskem a USA nebudou přerůstat na konfliktnější úroveň. Českým zájmem je nekonflikt v Severoatlantické alianci.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Salonu si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.