Dánové zvažují po 40 letech návrat k jádru, větrné elektrárny jim nestačí

Dánsko poprvé po čtyřech desetiletích vážně zvažuje návrat k jaderné energetice. Vláda chce prověřit možnost využití malých modulárních reaktorů (SMR) a uvažuje o zrušení zákazu výstavby jaderných elektráren, který platí od roku 1985. Ministerstvo klimatu, energetiky a veřejných služeb oznámilo, že vytvořilo rámec pro analýzu přínosů i rizik nových jaderných technologií a zahájilo první práce. Informuje RTE či World Nuclear News.

Podle ministra energetiky Larse Aagaarda zůstane základem dánské energetiky vítr a slunce, jejich role se ale dostává na hranici možností. „Obnovitelné zdroje dnes tvoří páteř našeho systému a budou jí i nadále. Zároveň ale vidíme, že samy o sobě nestačí,“ uvedl ministr. Dánsko proto chce otevřeně posoudit, zda mohou nové technologie nabídnout stabilní bezemisní zdroj energie do budoucna.

Zákaz jádra schválil dánský parlament v roce 1985, v době silného odporu veřejnosti k jaderné energetice. V Dánsku bylo silné protijaderné a mírové hnutí, které ještě zesílilo v roce 1979, kdy došlo k částečnému roztavení reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island. Přestože v Dánsku v 50. letech vznikly tři experimentální reaktory v rámci Národní laboratoře v Risø, komerční reaktor nikdy spuštěn nebyl.

Postoj se však postupně mění. V roce 2023 uvedl průzkum Gallup, že 55 % Dánů se na jadernou energetiku dívá pozitivně a pouze 26 % negativně. V květnu loňského roku se pro zahájení odborné analýzy možného využití jádra pak vyslovily zhruba dvě třetiny poslanců. „Je lepší mít v Evropě jadernou energetiku, než být závislí na ruském plynu,“ uvedla tehdy v parlamentu premiérka Mette Frederiksenová.

Vláda přitom zdůrazňuje, že klasické velké jaderné elektrárny nepovažuje pro Dánsko za vhodné a za klíčovou součást energetického mixu stále považuje energii z větru. Zájem se soustředí výhradně na malé modulární reaktory, o které v posledních letech roste zájem napříč Evropskou unií. Ministerstvo jejich potenciál spojuje zejména se snahou zajistit stabilitu energetického systému, udržet ceny elektřiny na přijatelné úrovni a posílit energetickou nezávislost.

Připravovaná analýza má odpovědět na několik klíčových otázek: zda by bylo možné SMR technicky a ekonomicky začlenit do dánské energetiky, jaké legislativní změny by to vyžadovalo, jak by musela být nastavena státní regulace a dohled.

Součástí analýzy bude i odhad personálních a institucionálních nároků na státní správu, včetně počtu nových odborníků, které by bylo nutné přijmout. Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že samotná studie neznamená automatické rozhodnutí o výstavbě jaderných zařízení. „Má jít o základ pro debatu, nikoli o spuštění konkrétních projektů,“ uvedlo.

Ministr Aagaard varuje před zkratkovitými závěry. Podle něj nejsou malé modulární reaktory „rychlým řešením ani bezrizikovou zkratkou“. „K jaderné energii přistupuji s otevřenou myslí a doufám, že se všichni uklidní. Debata o zrušení zákazu bez zvážení toho, zda budete také dělat vše ostatní, co s tím souvisí, vysílá pouze signál bez obsahu. SMR mohou mít v budoucnu velký potenciál, takže by nemělo jít o ideologii, ale o to dělat věci důkladně,“ uvedl. Analýza, která se v minulých dnech začala připravovat, má být hotová ve druhém čtvrtletí roku 2026.

Do technologie malých modulárních reaktorů nyní hodně investuje řada energetických firem. V roce 2025 se do vývoje nové technologie zapojil i český energetický gigant ČEZ, který uzavřel strategické partnerství s britskou společností Rolls-Royce SMR. Do společnosti, která má budovat první SMR ve Velké Británii i akciově vstoupil.

Technologie a modularita SMR umožňují sériovou výrobu, popř. unifikací jaderných stavebních jednotek, které se snadněji přepraví a sestaví v celek na místě výstavby. Přesunem části realizace do továren se snižuje riziko časových průtahů, respektive zvyšování nákladů. Měly by se tím výrazně snížit jednotkové náklady, zlepšit kvalita, zvýšit efektivita a samozřejmě také významně snížit doba výstavby elektrárny, uvádí ČEZ. Ten plánuje v 30. a 40. letech vybudovat modulární reaktory například v Temelíně a v Tušimicích a Dětmarovicích.

Do debaty v Dánsku se zapojuje i byznys a akademická sféra. Loni v prosinci vznikla Aliance pro jadernou energetiku (Nuclear Power Alliance), platforma sdružující průmyslové svazy, univerzity a firmy, která prosazuje technologicky neutrální přístup k jádru. Zapojily se například Konfederace dánského průmyslu, odborový svaz Dansk Metal, Nadace Novo Nordisk nebo firmy Topsoe a Niras.

Dánsko dnes patří k evropským lídrům v obnovitelných zdrojích. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury pocházelo v roce 2024 z větru 58 procent vyrobené elektřiny, z biomasy 18 procent a ze solárních elektráren 11 procent. Právě vysoký podíl nestabilních zdrojů ale zvyšuje tlak na hledání doplňkových technologií, které by zajistily stabilní dodávky energií do sítě.

PSALI JSME: Jaderná renesance. Výroba elektřiny z jádra by měla do roku 2050 ztrojnásobit

Dánsko není jedinou zemí, kde se debatuje o expanzi jaderné energetiky. Do roku 2050 by se měla kapacita pro výrobu z jaderné energie ztrojnásobit. Zatímco v roce 2024 dosahoval instalovaný výkon jaderných elektráren 398 GW, v roce 2050 by měl dosáhnout 1363 GWe. Vyplývá to ze zprávy Světové jaderné asociace (WNA) a závazků států k vybudování nových jaderných kapacit.