„Česko žádný úkol z Paříže nedostalo. Máme zprávy od několika účastníků“

Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pondělní schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině. Schůze se zúčastnili šéfové vlád Německa, Británie, Dánska, Nizozemska, Polska, Itálie či Španělska. Takový formát jednání však vyvolal kritiku některých evropských zemí, včetně České republiky, která se podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) snažila pro premiéra Petra Fialu (ODS) zajistit na jednání účast.

To se ale nakonec nepodařilo, a tak schůzka proběhla bez české účasti. „O průběhu schůzky jsme informováni od několika účastníků. Žádný konkrétní úkol z jednání pro Česko nevyplynul a ani vyplývat nemohl,“ uvedla mluvčí vlády Ješátková na dotaz deníku Echo24, zda má v návaznosti na pařížské jednání ČR nějaké konkrétní zadání, které by se týkalo například výdajů na obranu.

PODCAST: Hodnoty a nihilismus: Dvě strany téže mince?

Hlavním výstupem jednání je totiž právě zvýšení objemu peněz vydávaných evropskými státy na vlastní obranu. „Vyšší výdaje musí případně zajistit jednotlivé členské státy, na úrovni EU se pak může teoreticky jednat o společné půjčce,“ dodala Ješátková.

Podobně pro Echo24 hovořil už před tím ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj není jasné, jaká kritéria byla aplikována při výběru účastníků pařížského jednání. „Nicméně soudím, že z naší neúčasti se dělá trochu zbytečně drama. Pokud vím, probíhala komunikace s našimi zástupci nejen o účasti, ale i postojích, které tam budou prezentovány. Rozhodně bych z toho nevyvozoval, že hlas Česka nemá být do budoucna slyšet. Máme navíc jistě i možnost sami iniciovat další jednání s našimi blízkými partnery,“ uvedl Dvořák.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Paříž bez Česka jako plivnutí do tváře? „Podpora Ukrajiny se nepřelila do politického vlivu“

Ten v úterý jednal s polským eurokomisařem Piotrem Serafinem, který má na starosti mimo jiné rozpočet. „Požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení. Všichni si ale uvědomujeme, že zvýšení výdajů na obranu a bezpečnost se v současné situaci nelze vyhnout,“ řekl ministr Dvořák.

Macron vyzval evropské státy k rychlému jednání. „Jsme přesvědčení, že Evropané musí investovat lépe, více a společně do své bezpečnosti a obrany,“ uvedl dále Macron, který vyzval evropské země, aby jednaly rychle. Potřebu více investovat do obrany zdůraznili i někteří další účastníci jednání v Paříži, například polský premiér Donald Tusk.

Podmínkami pro dosažení trvalého míru jsou podle Macrona ukončení agrese ze strany Ruska a „silné a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajince“. „Jinak hrozí, že toto příměří skončí jako dohody z Minsku,“ dodal francouzský prezident.

Jednou z možností, jak zajistit bezpečnostní záruky, je vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Jednání v Paříži však ukázalo, že nad tím není mezi vůdci hlavních evropských zemí shoda. Za předčasnou úvahu to označil německý kancléř Olaf Scholz a podobně se vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.