Nový volební game changer: Sílí konkurence z okrajů, na pozoru se musí mít i SPD

Nedávné volby do Evropského parlamentu a aktuální průzkumy voličských preferencí ukazují na změny české politické scény, které mohou do budoucna zkomplikovat situaci současným vládním stranám. Opakuje se totiž posilování mimoparlamentních a antisystémových subjektů, jako jsou Motoristé sobě a KSČM, a naopak oslabování vládních a liberálních sil. Komunisté by se dokonce podle posledního volebního modelu agentury STEM opět těsně dostali do sněmovny a hned před dvě strany koalice Spolu – lidovce i TOP 09.

Právě ve volbách do Evropského parlamentu zaznamenala velký úspěch koalice Přísaha a Motoristé. Podle analýzy Jakuba Konráda, kterou připravil Institut pro politiku a společnost (IPPS), tato koalice přetáhla voliče nejen SPD, ale i vládním stranám. „Přísaha a Motoristé brali voliče SPD, ale i vládním stranám. Podporu měli relativně rovnoměrnou po celé republice, v blízkosti velkých automobilových firem ještě rostla,“ uvádí Konrád​.

Liberální strany jako Piráti a STAN utrpěly ve volbách určité ztráty. „Liberální strany propadly u nás stejně, jako v Evropě. Piráti i STAN doplatili i na vnitrostranické boje,“ konstatuje analýza. Tento trend je patrný i v průzkumu STEM, který ukazuje, že Piráti by nyní získali 8,7 procenta hlasů, což je výrazný pokles oproti předchozím výsledkům.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) se ve volbách do Evropského parlamentu prezentovala v koalici STAČILO! a dosáhla na poměrně nečekaný úspěch. Nyní by podle STEM získala 5,1 procenta hlasů, což je nárůst oproti předchozím volbám. „Co se týče přesunů voličů mezi stranami, přinesly evropské volby větší pohyb u hlasů pro opozici a u protestních hlasů,“ vysvětluje nárůst u komunistů analytik STEM Martin Kratochvíl​.

Výzva pro pětikoalici

Vládní strany ztratily podporu od posledních sněmovních voleb, ale voliči zatím dle odborníků k jiným nabídkám masově neutíkají. „Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu ztratily, jejich voliči se však výrazněji nepřesouvají k jiným uskupením, neboť v nich nevidí jasnou alternativu,“ uvedl Kratochvíl​.

Politolog z brněnské Masarykovy univerzity Roman Chytilek zdůrazňuje, že evropské volby nemusí určovat dlouhodobé trendy, ale mohou poskytovat důležité signály pro politické strany. „Smyslem evropských voleb není určovat trendy, protože se jich účastní výrazně jiný elektorát než národních voleb. Spíš vládním stranám a parlamentní a neparlamentní opozici posílají signály, na které by – pokud jsou dostatečně silné a výmluvné – měly okamžitě reagovat,“ říká Chytilek, který přelomové změny nazval „game changerem“.

Upozorňuje také na možnost, že nové subjekty se pokusí přenést svůj úspěch z evropských voleb do národních. „Asi jediná nová věc, která z eurovoleb jednoznačně přetrvá, bude velký entuziasmus obou nových subjektů zkusit si přenést svou dobrou formu do národních voleb,“ dodává Chytilek k Motoristům sobě a dalším.

Výsledky evropských voleb naznačují možné změny ve stranických preferencích a volebních strategiích před nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny. Konrád zdůrazňuje, že především vedoucí hnutí ANO se bude muset rozhodnout, zda chce přilákat městské voliče z velkých měst, nebo se zaměřit na nespokojené podporovatele jiných stran, jako jsou KSČM, Přísaha a Motoristé. „Je to otázka, kterou bude ANO muset vyřešit před nadcházejícími volbami,“ říká Konrád.

Chytilek má za to, že tu nová konkurence roste především SPD Tomia Okamury. „To je špatná zpráva zejména pro SPD, ale vlastně pro většinu etablovaných stran, které budou muset hodně zvažovat, jak se k novým soupeřům postavit. Kromě toho ještě eurovolby ukázaly, že se volebně vyplácí soulad mezi tím, co (jaká témata) strany chtějí a prosazují a jaké ony samy nebo jejich čelní kandidáti jsou. Čekal bych tedy, že oproti minulým volbám a antibabišovi příští parlamentní budou mít mnohem větší a širší tematický záběr,“ soudí.

„Velkou neznámou je samozřejmě to, zda před sněmovními volbami vzniknou nějaké koalice. Úspěch některých koalic v evropských volbách napovídá, že by se tak stát mohlo,“ uzavřel Kratochvíl. „Mimořádně důležitá otázka je to také pro KDU-ČSL, neboť pokud by se nyní konaly volby a strany by do nich šly samostatně, lidovci by ve Sněmovně nejspíš chyběli,“ dodává.

Sněmovní volby by podle agentury STEM v červnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Druhá by skončila vládní ODS s 14,8 procenta hlasů a třetí by byli vládní Piráti s 8,7 procenta hlasů. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny by překročily ještě opoziční SPD, vládní hnutí STAN a nově i KSČM. Proti březnovému modelu si významně pohoršili Piráti, SPD i vládní TOP 09, která by se v červnu do Sněmovny nedostala. Dál ztrácí i vládní lidovci, v červnu se před ně dostaly hnutí Přísaha a Motoristé sobě, které společně uspěly ve volbách do Evropského parlamentu (EP).