Zemětřesení v polské armádě. Vysoce postavení generálové rezignovali kvůli ministrovi

Na nejvyšších velitelských postech v polské armádě došlo k „zemětřesení.“ Dva klíčoví velitelé polské armády se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktu s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem. Demise, které podali náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski, má na stole prezident, napsal dnes na svém webu deník Rzeczpospolita. Opoziční politici vyzvali ministra, aby kvůli kauze odstoupil, nejlépe ještě dnes

Komentátoři a opoziční politici označují demise generálů za „zemětřesení“ pět dnů před klíčovými parlamentními volbami, ve kterých se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) uchází o třetí funkční období pro svou vládu za sebou. Odstoupení respektovaných velitelů během války v polském sousedství – na Ukrajině – podle opozice znamená popření předvolebního slibu vlády, že zajistí bezpečnost země, zpochybnění důvěryhodnosti Varšavy v očích spojenců a radost v Kremlu.

Andrzejczakův odchod agentuře PAP potvrdila mluvčí generálního štábu Joanna Klejszmitová, podle které má generál právo odstoupit z funkce bez uvedení důvodu. Také mluvčí operačního velitelství demisi generála Piotrowského potvrdil. „K situaci se nebudeme vyjadřovat,“ dodal mluvčí Jacek Goryszewski.

Rzeczpospolita požádala o vyjádření prezidentskou kancelář, ale na svém webu se o případné odpovědi nezmínila.

Generálové podle deníku zareagovali na stupňování kroků, které pokládají za nepřijatelné. Konflikt s ministrem doutnal už od května, kdy Blaszczak veřejně obvinil generála Piotrowského, že jej prý neinformoval o incidentu z loňského prosince, kdy ruská raketa vlétla do Polska a její trosky se tehdy vojákům nepodařilo najít. Střelu později našel náhodný kolemjdoucí. Ministr tehdy naznačoval, že by generál měl být odvolán, ale prezident Andrzej Duda tak neučinil.

Konflikt mezi generály – Andrzejczak totiž podpořil Piotrowského – a ministrem byl ale od té chvíle už zjevný. Ministr opomíjel Piotrowského velitelství a svou roli podle deníku sehrálo i to, že Blaszczak využíval vojsko ve volební kampani PiS. Ministr dokonce veřejně ukázal část plánu generálního štábu z června 2011 a další vojenské dokumenty z té doby pro případ ruského útoku na Polsko.

Tyto plány z doby, kdy u moci byla nynější opozice, počítaly s tím, že Polsko se bude samo bránit 10 až 14 dní, než dorazí pomoc spojenců, a mezitím armáda ustoupí k Visle. Odhalení těchto plánů mělo posloužit k útoku na opozici a k tvrzení, že „vláda (nynějšího opozičního vůdce Donalda) Tuska byla ochotna obětovat půlku Polska“. Tehdejší, nyní bývalý náčelník generálního štábu Mieczysław Cieniuch vysvětloval, že plán počítal s obranou hned od počátku a na hranicích, ale Blaszczak ukázal jen poslední etapu plánované obrany, dodala Rzeczpospolita.

Bezprostředním důvodem k odstoupení generálů bylo rozhodnutí ministra Blaszczaka, aby evakuaci Poláků z Izraele řídil generál Wieslaw Kukala, který dříve velel jednotkám územní obrany a který je silně spjat s PiS, napsal list Gazeta Wyborcza, podle kterého jde o největší krizi v armádě za poslední léta.

„Je to zemětřesení, bezprecedentní situace,“ řekl televizi TVN 24 bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak. Pokládá „dramatické, zoufalé gesto“ generálů za „shrnutí toho, jak PiS osm let řídila polské ozbrojené síly“. Odstoupení klíčových velitelů podle exministra překračuje polské hranice, protože generál Andrzejczak je členem vojenského výboru NATO, těší se u spojenců respektu, a tak „celý svět už ví, že v Polsku je krize mezi vládou a vojskem“.

„Generál Andrzejczak musel mít velmi vážný důvod, aby odstoupil v době, kdy za našimi hranicemi pokračuje válka. Znamená to, že v polské armádě se děje něco velmi nedobrého, špatného. Je to červená karta pro ministra Blaszczaka,“ usoudil Krzysztof Gawkowski, který v parlamentu vede poslanecký klub opoziční Levice. „Něco takového se v polské armádě nestalo od roku 1989. Je to popření hesla PiS, že se dokáže postarat o bezpečnost státu,“ prohlásil Władysław Kosiniak-Kamysz, předseda Polské lidové strany, reprezentující hlavně venkov a rolníky.