Hra se strachem. Dva scénáře, jak dopadnou sněmovní volby 2025

Poslední dny před volbami jsou stále ve hře dva scénáře, přičemž ten druhý je výrazně pravděpodobnější. V prvním se udrží dosavadní garnitura, v druhém nastane její střídání. Pokud menší opoziční strany – byť tak rozdílné jako Motoristé a Stačilo! – u voleb nepropadnou, povládnou nám „dezoláti“ pod taktovkou Andreje Babiše a hnutí ANO, píše Daniel Kaiser. V novém vydání Týdeníku Echo se pokusil zmapovat sympatie, antipatie a podezřívavosti na politické scéně. Tématu sněmovních voleb se věnuje i editorial Dalibora Balšínka.

Mainstream se zužuje. Současné vize jsou v zásadě apokalyptické. Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou často rámovány i jako existenční zápas o národní identitu. Nápadný je výrazný morální náboj politické komunikace, například slýcháme, že „teď jde o všechno“ či „o Česko“ – které musíme bránit před ruskými kolaboranty a extremisty. Zdá se také, že se vytrácí věcná debata o plánovaných reformách, kterou nahrazuje apel na emoce a odkazování se k velkým narativům. O změnách ve veřejné diskusi, vlivu mytických příběhů, pravdivosti pocitů či o nebezpečném zužování mainstreamu, které může vytlačovat část veřejnosti do „antisystému“, jsme hovořili s českým religionistou Radkem Chlupem, docentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Asi chtějí z mladých nadělat zombíky.“ Autor Teorie nevzdělanosti v rozhovoru pro Echo. Soudobí reformátoři školství v rámci nových osnov překopávají některé předměty, jako je dějepis, a redukují nároky znalostí a faktů. Místo drilu si děti mají ze školy odnášet víc „kompetencí“. Mají představu, že fakta zastarávají, a tudíž je třeba, aby žáci či studenti místo učení nazpaměť věděli, kde se potřebná fakta dají okamžitě nalézt. Nejznámějším kritikem těchto představ je vídeňský filozof – profesor Konrad Liessmann. V rozhovoru s Danielem Kaiserem Liessmann argumentuje, že po nástupu umělé inteligence jsou rizika a nevýhody „moderního“ vzdělávání na základních, středních i vysokých školách ještě akutnější.

Pražané chodí v převlecích a pijí absint. Jaká je nová kniha Dana Browna. Tajemství všech tajemství je kniha odehrávající se v Praze, ale není to kniha o Praze. Hlavní město v ní je jen prázdnou kulisou pro dobrodružství Roberta Langdona, s pár obměnami by se mohla odehrávat v kterémkoli historickém městě Evropy. Přestože Brown prý navštívil Prahu pětkrát a měl místní konzultanty, čtenář nemá pocit, že by nějak město či jeho atmosféru významněji pochopil, píše Ondřej Šmigol.

A co mladí? Mají koho volit? Echo Salon o roli influencerů s Janem Špačkem či Markem Prchalem. Mají mladí koho volit? Klasická otázka, která se před každými volbami pravidelně vrací. Tentokrát na ni hledali odpověď Jan Špaček, Marek Prchal, Jan Komínek, Tereza Povolná a Dominik Stein – v debatě o tom, jak oslovit mladé voliče, zda jim dát volební právo už od šestnácti let, ale také o roli influencerů a dezinformací. Debatu vedl Jakub Peřina.

Nic má budoucnost. O novém typu nihilismu, který přinesla digitální doba. Události jako vraždění Joshuy Jahna v Dallasu, atentát na Charlieho Kirka, početné střelby ve školách a další podobné zločiny vždycky a taky logicky ve veřejnosti vyvolají potřebu znát odpovědi, vysvětlení, proč se to stalo, co vraha motivovalo. V eseji se tím zabývá Ondřej Štindl.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.