Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
Foto: NATO
1
Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte ...
Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.
Ve skutečnosti nejdůležitějším závěrem summitu byla shoda na zvýšení výdajů členských zemí na obranu na 5 % HDP. Konkrétně 3,5 % má jít přímo na zbrojení a 1,5 % na související výdaje, jako je infrastruktura nebo nemocnice. Neméně důležité ale bylo vymámit z Trumpa veřejný závazek, aby dostál článku 5 Severoatlantické smlouvy, který praví, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. V minulosti panovaly obavy, že Trump by toto mohl zpochybnit. „Chtějí chránit svou zemi a potřebují Spojené státy. Bez Spojených států to nebude stejné,“ řekl Trump.
Rutte byl za svůj výrok o tatínkovi a další podlézavé postoje kritizován, takové chování je údajně nedůstojné generálního tajemníka a bývalého nizozemského premiéra. Ve skutečnosti Ruttemu náleží velké zásluhy za úspěch summitu. Ten byl Trumpovi ušitý na míru. Program se osekal na minimum, stejně tak nejrůznější prohlášení a dokumenty. Závěrečné komuniké mělo jen pět odstavců, minulý rok to bylo 38.
Pochybovači upozorňují, že harmonie se na summitu podařilo dosáhnout jen díky ignorování detailů a kontroverzních témat. Členské země, s výjimkou Španělska, se tak zavázaly zvýšit obranné rozpočty, ale již se neřešilo, jak toho dosáhnout. V pozadí zůstala také válka na Ukrajině, ohledně které Američané a Evropané mají odlišné názory. Nepadla žádná částka na ukrajinskou pomoc ani příslib, že Kyjev jednou do NATO vstoupí, což bylo součástí předešlých vrcholných setkání.
Není to ale tak hrozné. V komuniké se píše o „dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost“. „Spojenci znovu potvrzují své trvalé suverénní závazky poskytovat podporu Ukrajině, jejíž bezpečnost přispívá k naší vlastní, a za tímto účelem budou výdaje spojenců na obranu zahrnovat přímé příspěvky na obranu Ukrajiny a její obranný průmysl,“ stojí v dokumentu. Konkrétní číslo tedy nepadlo, ale NATO hodlá dále přispívat na pomoc Ukrajině. A členské státy jsou jistě rády, že si to můžou započítat do svých obranných rozpočtů.
Rutte podpořil budoucí členství Ukrajiny alespoň verbálně. „Naším cílem je udržet Ukrajinu v boji dnes, aby mohla v budoucnu požívat trvalého míru. Stojíme za Ukrajinou v jejím úsilí o mír a budeme ji i nadále podporovat na její nezvratné cestě k členství v NATO,“ prohlásil.
Trump se navíc setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu asi hodinu, a i když závěry jsou neveřejné, prý setkání dopadlo dobře. Později Trump naznačil, že by možná mohl Kyjevu prodat rakety Patriot do protivzdušné obrany.
A i když Američané se vzpouzejí proti novému balíčku protiruských sankcí, za zavřenými dveřmi prý mluví mnohem drsněji a nemají o ruském režimu žádné iluze, reportoval server Politico.
Za relativním úspěchem summitu ale nestálo jen Rutteho pochlebování Trumpovi. Je to i důsledek zmíněného závazku vydávat 5 % HDP na obranu. Trumpa to přesvědčilo o tom, že Evropané své závazky myslí vážně a nejsou jen černí pasažéři. Tedy kromě Španělska. Tamější premiér Pedro Sánchez tento závazek odmítl. Trump ho za to sepsul a slíbil, že si to vybere na clech, která na Španělsko uvalí.
Čímž se dostáváme k České republice. Andrej Babiš, ale třeba i zástupci Motoristů tvrdí, že budou mít se Spojenými státy lepší vztahy než současná vláda. Na rozdíl od nich totiž jezdí na nejrůznější konference „národních konzervativců“ a spolků, které mají blízko k trumpismu. Nejdůležitější z nich je CPAC, jehož evropská odnož se nyní již tradičně koná v Budapešti. Jistě, osobní vztahy můžou být velmi důležité. Ale ještě důležitější jsou konkrétní kroky.
Babiš odmítá zvýšení výdajů na obranu na 5 %. Taktéž Babiš nepodporuje nákup moderních amerických stíhaček F-35. O 5 % na obranu prý chce jednat přímo s americkým prezidentem. „Já bych mu řekl Donalde, není to možné, nemáme na to peníze,“ prohlásil Babiš. F-35 prý přinejhorším prodá Izraeli. Podobně mluvil Filip Turek, hlavní tvář Motoristů. „Myslím, že je úkol příští vlády vysvětlit Američanům, že je to zvýšení pro nás moc,“ řekl. „Musíme říci Američanům, že je to pro nás absolutně nerealistické a nemůžeme slíbit něco, co nemůžeme splnit na úkor českých obyvatel,“ dodal Turek.
Představa, že Trump si vyslechne Čechy, smutně pokývá hlavou a prohlásí „máte to těžké, těch 5 % vám odpustím“, je velmi naivní. Názor, že Evropané jsou černí pasažéři NATO, je jednou z Trumpových obsesí. Dlouhodobě si stěžuje, že Spojené státy dotují Evropu a samy na tom tratí. Turek sice tvrdí, že Trump je obchodník, a tak s ním půjde vyjednávat, ale Česko mu musí za to něco nabídnout. Zrušení nákupu stíhaček F-35 a oznámení o neplnění spojeneckých závazků mezi takovéto lukrativní nabídky rozhodně nepatří. Trumpova naštvanost na Sáncheze ukazuje, že pro to nebude mít pochopení. Veškeré návštěvy CPAC to nenahradí.
Summit NATO tak i ukázal, že pokud ANO bude sestavovat příští vládu, bude si muset vybrat mezi dobrými vztahy s Američany a svým odporem k navyšování obranného rozpočtu. Obojí není možné.
00:02
