Promiň Zbyňku, tohle už není konsolidace. Celé jaro tvrdí něco jiného. Vláda čelí kritice za návrh rozpočtu

Nejen sněmovní opozice či experti, ale i někteří vládní přívrženci ostře kritizují vládu Petra Fialy (ODS) za návrh rozpočtu s deficitem ve výši 252 miliard. Upozorňují, že schodek je mnohem vyšší, než jaký vláda avizovala v květnu při představování konsolidačního balíčku, o žádnou konsolidaci se vlastně už podle některých nejedná. Experti připomínají, že Fialova vláda vytvoří větší dluh než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).

V čele kritiků stojí předchůdkyně současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová (ANO). Ta mimo jiné poukazuje na nesrovnalosti mezi květnovým představováním konsolidačního balíčku a nynějším návrhem rozpočtu. „Návrh rozpočtu na rok 2024 počítá s meziročním snížením deficitu o 43 miliard. Vzhledem k tomu, že daňový balíček pro příští rok zvyšuje daně o 35 miliard, je téměř celá konsolidace dána zvyšováním daní. Tak, jak jsme varovali,“ uvádí Schillerová na sociální síti X.

„Návrh rozpočtu na rok 2024 upouští i od slibu úspor 45,6 miliard na neinvestičních dotacích státního rozpočtu. Místo toho materiál přiznává, že se podaří uspořit jen 32 miliard, a to navíc za celý veřejný sektor,“ upozorňuje dále Schillerová.

Sám Stanjura uvedl, že v září ještě může dojít ke změnám v jednotlivých kapitolách, nicméně výše deficitu už se zřejmě měnit nebude. „Není tajemstvím, že bych chtěl schodek rozpočtu 2024 o 20 až 25 miliard nižší. Navržených 252 miliard je ale kompromisem pěti stran, který je vždy složitý a tím i cenný,“ uvedl na X Stanjura. Ten opakovaně říká, že do hospodaření státní kasy na příští rok vstoupí například dvě procenta HDP na obranu, zvýšení platů pedagogů a také o desítky miliard vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připouští, že konsolidace není jednoduchá. „Rozpočtové nůžky kladou nemalý odpor. Snadno se rozevírají, ale se značným odporem zavírají. Aktuální návrh státního rozpočtu se schodkem 252 miliard (tedy více než 2,5 % HDP) posouvá konsolidaci už na samou spodní hranici nutného a potřebného,“ uvedla Horská.

„Každý, i malý, ústupek z konsolidačního úsilí prodlužuje boj za udržitelnost veřejných rozpočtů, proti inflaci, i za stabilitu ekonomiky a její prosperitu. V původním plánu vlády počítajícím s poklesem schodku veřejných rozpočtů pod 2 % HDP se objevují trhliny,“ uvedla Horská s tím, že praxe ukazuje náročnost snahy zkrotit mandatorní výdaje, které vzrostou o 52 miliard.

Budeme vydělávat jenom na dluhy, varuje Kalousek

Mezi další hlasité kritiky patří i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Ten se pozastavil nad tím, že Stanjura nadále mluví o „výrazném snížení schodku“. „Promiň, Zbyňku, ale deficit nesnížíte výrazně,stránka ale jen o 43 miliard. Slibovali jste celé jaro jedno procento HDP, tohle je jen 0,55 %, tomu se dá jen těžko říkat konsolidace. (...) Co je cenného na nedodržení slibů a cílů?“ reagoval Kalousek s tím, že byl vždy odpůrcem rozpočtové politiky zmíněné exministryně Schillerové.

„Nazývat ji ‚Dluženou‘ však pokládám za poněkud riskantní. Dnešní vláda za svůj mandát zadluží ČR o cca 50% víc, než se podařilo jí,“ uvedl Kalousek v návaznosti na známou přezdívku odpůrců bývalé Babišovy vlády pro někdejší šéfku státní kasy.

Promiň, @Zbynek_Stanjura, ale deficit nesnížíte výrazně, ale jen o 43 mld. Slibovali jste celé jaro 1% HDP, tohle je jen 0,55%, tomu se dá jen těžko říkat konsolidace. A na obranu to celá 2% nejsou. Co je cenného na nedodržení slibů a cílů?

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) September 1, 2023

Kalousek se zároveň pozastavil nad státním dluhem, na jehož obsluhu dá stát příští rok 95 miliard. „Je to téměř šestkrát tolik, než vydá český stát na podporu kultury, včetně péče o památky. Je to tolik, kolik nás bude stát ministerstvo vnitra, včetně všech policistů a hasičů. Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích položek ve státního rozpočtu,“ uvedl Kalousek.

„Při současném tempu zadlužování se nám snadno může brzy stát, že vydělávat budeme především na úroky z peněz, které jsme si půjčili a projedli je. Říká se tomu dluhová past. Upřímně jsem věřil dnešní vládě, že se bude snažit tento trend zastavit. Kroky, které k tomu dělá, jsou ale naprosto nedostatečné,“ uvedl Kalousek.

Vyšší souhrnný dluh než vlády s Babišem

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24 uvedl, že Fialova vláda by tímto schodkem za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

„Pokud Fialova vláda bude příští rok hospodařit vskutku s nyní ohlášeným schodkem 252 miliard a v letošním roce pak se schváleným deficitem 295 miliard (což stále není jisté; jde spíše o nejnižší možnou cifru, podmíněnou škrty v jednotlivých resortech v objemu asi 20 miliard), vytvoří za první tři roky svého vládnutí, tedy za léta 2022 až 2024, souhrnný dluh přesahující 907 miliard korun,“ vypočítává Kovanda s tím, že vlády, v nichž působil Babiš, vytvořily dluh státního rozpočtu necelých 898 miliard.

Čistě nominálně by se jednalo o pátý nejvyšší schodek za celé období od vzniku republiky roku 1993. „Vyšší schodek státní rozpočet nominálně vykázal pouze v letech 2020, 2021, 2022 a podle všeho vykáže i letos, kdy vláda bude ráda, stlačí-li deficit pod 300 miliard,“ uvedl Kovanda. „Reálně, tedy po zohlednění inflace, by schodek 252 miliard v příštím roce byl šestý nejvyšší v historii, neboť by jej překonal ještě letitý deficit zhruba 192 miliard z doby světové finanční krize roku 2009; po úpravě o inflaci dnes 192 miliard odpovídá přibližně 280 miliardám,“ dodal.