Zrušení služebního zákona má vést ke snadnějšímu propouštění. Nejde o politizaci, ujišťuje ANO

Poslanecký návrh představitelů vládních stran navrhuje zrušit zákon o státní službě novou normou, která má umožnit rychlejší propouštění státních zaměstnanců. Podle navrhovatelů je nový zákon o státních zaměstnancích nutný kvůli posílení flexibility státní služby, snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) pro Echo24 řekla, že cílem změny je zeštíhlení, ale také zkvalitnění pracovního výkonu, ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl, že by se mělo jednat o politizaci státní správy, jak tvrdí opozice. Proti návrhu se staví také odbory, exministru financí Miroslavu Kalouskovi pak vadí to, že jde o poslanecký, nikoliv vládní návrh.

Čtveřice poslanců vládní koalice ve sněmovně chce od července příštího roku nahradit zákon o státní službě novou normou, která podle nich umožní rychlejší zeštíhlování státní správy. Zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Pod návrhem jsou podepsáni Radek Vondráček a Zuzana Ožanová (oba ANO), předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD) a zmíněná Renata Vesecká .

Vesecká Echu řekla, že Motoristé dlouhodobě upozorňovali na důležitost odstranění „nabobtnalé, zkostnatělé a málo efektivní státní správy“. „Cílem změny je zeštíhlení, ale zároveň zkvalitnění pracovních výkonů a postupů v rámci fungování státní správy. Změny by měly navazovat i na další legislativu dotýkající se zejména elektronizace ve fungování orgánů a institucí zajišťujících plnění úkolů státu. Předchozí vláda přes sliby o zeštíhlení státní správy a snížení byrokracie docílila spíše opaku,“ uvedla Vesecká.

Služební zákon platí od ledna 2015. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do unie a jeho nepřijetí Evropská unie dlouho kritizovala. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby, snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků a nahradit jej pracovní smlouvou.

„Pracovní smlouvu bude možné v zákonných mezích měnit na základě shodné vůle správního úřadu a státního zaměstnance nebo rovněž jednostranným právním jednáním – převedením nebo přeložením, bude-li to ve veřejném zájmu,“ uvedli tvůrci zákona. Norma podle nich rozšiřuje důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nebo ruší postavení státního zaměstnance mimo výkon služby.

Podle serveru Novinky.cz, který na předložení normy upozornil, by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené v rámci systemizace, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Vyhodit státního zaměstnance, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.

Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo v rámci správního úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.

Podle bývalého ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana je návrh zákona o státních zaměstnancích Babišovy vlády pokusem o „rychlou destrukci státu jako instituce odolávající výkyvům politické moci“. „Andrej Babiš se snaží státní správu privatizovat. Změna, kterou narychlo tlačí jeho vláda, má umožnit vyhazovy nepohodlných odborníků a jejich nahrazení loajálními kývači. Jde tedy přímo proti trendu odpolitizování státní správy, který jsem jako ministr vnitra prosadil v rámci služebního zákona za naší vlády. Tvrdě se proti tomu postavíme ve sněmovně,“ uvedl Rakušan na síti X.

Jeho nástupce Lubomír Metnar na jeho slova reagoval s tím, že o „destrukci státu“ mluví ti, kteří ji sami čtyři roky předváděli. „Byla to právě Fialova vláda, která zpolitizovala státní službu. Reforma státní správy není politizace. Je to nutné zefektivnění, bez kterého stát ztrácí schopnost reagovat, rozhodovat a nést odpovědnost,“ tvrdí Metnar.

Z bývalé vládní ODS například ale zaznívá, že k podobnému kroku měl přistoupit právě kabinet Petra Fialy. „Hejtování zrušení služebního zákona jenom proto, že s tím přichází Babišova vláda, je naprosté nepochopení reality, ve které tu žijeme. Ten zákon jsme měli sundat my, provést důkladnou čistku holdingových kukaček a ne se na něj čtyři roky vymlouvat a Babišovy lokaje ještě povyšovat a tak dále,“ uvedl na síti X například Ondřej Šimíček, člen ODS Brno-jih. Jeho příspěvek pak repostoval kandidát na předsedu ODS Radim Ivan.

Vládní SPD naopak už dříve pro Echo24 varovala před tím, že by se měly propouštět běžní státní zaměstnanci. „Pokud jde o propouštění, SPD odmítá, aby se škrty řešily na úkor pracujících lidí. Pokud má dojít k úsporám, musí se začít u politických trafik, zbytečných úřadů a neefektivní státní správy. Nesmí to dopadnout na běžné zaměstnance, kteří už dnes nesou tíhu vysokých cen a inflace,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř.

Proti jsou odbory, Kalouskovi vadí forma návrhu

Kriticky se naopak k návrhu staví také odbory, mluví o diletantském hazardu a žádají vládu, aby předlohu na svém jednání odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. ČTK to sdělil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavel Bednář. „Způsob zpracování a předložení takto zásadního materiálu i materiál samotný hodnotíme jako diletantský hazard s celým systémem státní služby. Takový hazard, směřující pouze k snadnějším a levnějším ‚vyhazovům‘ nepohodlných úředníků, si rozhodně v současnosti jako stát nemůžeme dovolit,“ uvedl Bednář.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X uvedl, že si služební zákon možná zaslouží svou novelu a modernizaci. „Proč ne? Ale zásadní rekodifikace by vlády nikdy neměly realizovat poslaneckými návrhy, z toho kouká vždycky jenom průšvih. Zásadní změny práva by vláda měla realizovat svoji vlastní zákonodárnou iniciativou, od toho ji má svěřenou. Dodnes jsme se nevzpamatovali z ‚poslaneckého návrhu premiéra Babiše‘ v oblasti daňového práva z roce 2020,“ uvedl Kalousek v narážce na zrušení superhrubé mzdy. Vláda by podle něj měla přijít s vlastní předlouhou.