Podpora Ukrajiny i nejistota v Izraeli. Co by prezidentka Harrisová znamenala pro svět?

Po odstoupení Joea Bidena z prezidentského klání je z amerických demokratů k zisku nominace na kandidaturu nejblíže nynější viceprezidentka Kamala Harrisová. Za tu se během pár hodin postavilo několik jejích čelních spolustraníků včetně samotného 81-letého prezidenta. U Harrisové, která v uplynulých čtyřech letech příliš nevystupovala ze stínu svého nadřízeného, tak vyvstávají otázky ohledně jejích postojů ke klíčovým politickým problémům, včetně těch týkajících se amerického vztahu k zahraničí.

Ve většině zahraničně-politických tématech by Harrisová zřejmě plynule navázala na stávající administrativu. V případě potvrzení její nominace a eventuálního vítězství v listopadových volbách tak lze ze strany USA očekávat pokračující silnou podpora ukrajinskému válečnému úsilí a prohlubování spojeneckých vazeb s východoasijskými státy, které se obávají čínské agrese.

V souvislosti s válkou na Ukrajině viceprezidentka Harrisová Bidena již několikrát zastupovala při mezinárodních setkáních, na kterých byla ruská invaze ústředním tématem. Šéfa Bílého domu letos nahradila například na červnovém mírovém summitu, kde se již pošesté setkala s ukrajinským prezidentem Zelenským. Harrisová trvale podporuje americkou pomoc Ukrajině ve formě finanční podpory i dodávek vojenského materiálu a na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde Bidena také zastupovala, uvedla, že USA budou Ukrajinu podporovat „tak dlouho, jak to bude nutné“. Ruské útoky na ukrajinské civilisty označila za "systemické" a deklarovala, že ti, kdo se jich dopouští, budou hnáni k zodpovědnosti.

Čtěte také: Biden prý ještě v sobotu večer plánoval kandidaturu. V neděli bylo vše jinak

Ohledně postoje k Rusku Harrisová rovněž ostře kritizuje svého případného volebního protivníka. „Donald Trump se přivinul k Putinovi,“ prohlásila například tento měsíc při předvolební akci v Severní Karolíně. Ex-prezident svými výhrůžkami o americkém odchodu z NATO měl "povzbuzovat" Putina, aby napadl spojence USA.

Vůči Číně se Harrisová vymezovala již v době, kdy byla řádovou americkou senátorkou. Byla spoluautorkou zákonů zavádějící sankce proti čínským činitelům zodpovědným z dekonstrukce částečně demokratického systému v Hong Kongu a z útlaku ujgurské menšiny. Ve svém současném úřadě pak Harrisová kritizovala čínskou expanzi v jihočínském moři, v rámci které válečná plavidla komunistické diktatury napadala civilní lodě v cizích výsostných vodách. Prezidentka Harrisová by zřejmě také pokračovala ve vyzbrojování Tchaj-wanu, na čemž panuje shoda napříč americkým politickým spektrem.

O poznání větší nejasnosti panují ohledně přístupu Harrisové k izraelsko-palestinskému konfliktu. Prezident Biden nijak výrazně nevybočil z tradiční americké linie neochvějné podpory Izraele, která se projevuje mimo jiné i pokračujícími dodávkami válečného materiálu židovskému státu, který je již desátým měsícem uprostřed války s palestinským hnutím Hamás. Veřejně Harrisová tento přístup nezpochybnila, v soukromí ale podle serveru Politico opakovaně volala po silnějším nátlaku vůči izraelskému premiéru Benjaminu Netanjahuovi. Letos v březnu byla Harrisová jedním z prvních vysoce postavených amerických politiků, kteří se vyslovili pro zavedení okamžitého, krátkodobého příměří v Pásmu Gazy a kritizovala omezování dodávek humanitární pomoci ze strany Izraele. Situaci v Pásmu označila za „humanitární katastrofu“, kvůli které trpí nevinní civilisté.