„Nechtěli jsme slyšet, co Kryl říká. A s Havlem si prostě nerozuměli“

V březnu jsme si připomněli třicáté výročí úmrtí Karla Kryla, v dubnu osmdesáté výročí jeho narození. Je to ještě autor, který má co říct? Co vlastně zbylo z Karla Kryla a jeho legendy? O tom v Salonu Echa diskutovali novinářka a básníkova dobrá přítelkyně Marta Bystrovová, novinář a autor knižního krylovského rozhovoru Půlkacíř Miloš Čermák, historik a novinář Martin Groman, literární vědec Jiří Zizler a divadelník, muzikant a právník Adam Rut. A protože připomínat výročí písničkáře bez jeho písní by nebylo uctivé, začali jsme právě písní.

(Adam Rut hraje na úvod píseň Hle, jak se perou.)

Celá audio a video verze zde.

Jaký byl vztah mezi Krylem a Václavem Havlem? O tom se hodně traduje, běžně se tvrdí, že Kryl šel požádat o státní službu a Havel mu řekl: Karle, zpívejte. A že ho to urazilo.

Bystrovová: Myslím, že ten vztah byl opatrný. Vím, že Václav Havel velmi vážil, co by měl Kryl ve státní službě dělat. Ale protože na nic nepřišel a protože sám byl kumštýř a cítil sílu Kryla v roli umělce oslovujícího lidi, tak si myslím, že si rozhodl, že to je důležitější. Na druhou stranu, Kryl ho kritizoval. Jako kritizoval každého, což jsme nechtěli slyšet. Nechtěli jsme, aby nám kazil iluzi, že teď už konečně všechno bude lepší. Havlův okruh pochopitelně byl háklivý na kritiku. Jenže Kryl nekritizoval ze zlé vůle, on to tak cítil.

Zizler: Kryl měl vynikající předpoklady pro politiku. Měl vzdělání, byl vynikající rétor, uměl formulovat, uměl jazyk, měl čistý štít. Ale málokdo si ho v té roli dokázal představit. A to byl možná smysl toho Havlova výroku, protože ani on si ho jako politika nedokázal představit.

Groman: Ještě jsme to tu neřekli, ale Kryl měl přece obrovskou zkušenost ze Západu. On byl opoziční, protože věděl, že má existovat opozice. Chápal, že lidé tu měli pocit, že zlo vyměnili za dobro, ale nepochopili, že demokracie je komplikovanější. Zatímco Kryl to věděl. Ale nejsem si jist, jestli by v politice byl schopen politického kompromisu. Spíš by dopadl jako většina idealistů.

Zkrácenou verzi najdete na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.