„Ukrajina se může ocitnout ve spirále smrti.“ Demografy děsí vylidňování země

Ukrajina čelí kvůli ruské invazi poklesu porodnosti a nejistým demografickým vyhlídkám. Podle nejčernějších odhadů demografů by tak její populace mohla v příštích dvou dekádách klesnout pod 30 milionů, píše deník The Wall Street Journal. Před válkou v zemi žilo na 43 milionů lidí a už v té době Ukrajina měla jednu z nejnižších porodností v Evropě.

Počet narozených děti se během války snížil. To je patrné i na údajích největší kyjevské porodnice, kde se rodilo před konfliktem na 350 až 400 dětí měsíčně. Teď jich je zhruba 250. Vývoj netěší porodní asistentku Olenu Dorošovou, která v nemocnici pracuje. „Pokud nebudeme rodit, tak nebudeme schopni existovat jako samostatný národ,“ domnívá se Dorošová, jejíž péčí prošlo na 10.000 novorozenců.

Stejné zkušenosti mají i lékaři z velkých porodnic. „Na začátku války klesla porodnost na Ukrajině, zejména v Kyjevě, o 70 %. Dnes je to asi 30 % narozených z roku 2020,“ řekl pro web AOAV porodník Oleg Malančuk, zástupce ředitele kyjevské porodnice na Predslavynské ulici.

Nepříznivé demografické trendy byly na Ukrajině patrné už před válkou. Například hrubá míra porodnosti byla 1,2 dítěte na ženu, což byl jeden z nejnižších údajů v Evropě. Porodnost v první polovině letošního roku poklesla ve srovnání s obdobím před válkou o zhruba 30 procent, což byl nejhlubší propad od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Tehdy měla Ukrajina 51 milionů obyvatel.

U mnoha údajů pak panuje nejasnost. Rusko okupuje zhruba pětinu ukrajinského území a sledovat v této části Ukrajiny statistiky o obyvatelstvu je pro Kyjev velmi obtížné. Jasný není ani počet obětí války, jelikož vojenské ztráty vláda tají. Údaje se rozcházejí také ohledně počtu lidí, kteří utekli před válkou. Podle statistik OSN jich je zhruba šest milionů, ukrajinské úřady na základě statistik z hraničních přechodů tvrdí, že jich je méně.

Během války mohou z Ukrajiny vycestovat ženy, děti a muži, kterým je více než 60 let. Demografové poukazují na to, že není jisté, co se stane, až válečný stav skončí a hranice se otevřou. „Vrátí se ženy, nebo odejdou muži a připojí se ke svým ženám v zahraničí?“ ptá se kyjevský demograf Oleksandr Gladun, podle kterého je nepříznivý demografický vývoj pro Ukrajinu velkou hrozbou. Ukrajina bude potřebovat obyvatele na rekonstrukci země i na budování obrany před dalším možným ruským útokem.

„Myslím, že jsme v situaci, kdy se ukrajinská populace může dostat do spirály smrti,“ uvedla profesorka Ella Libanova, ředitelka Národní akademie věd Ukrajiny. „I kdyby se podařilo dosáhnout vítězství, porodnost se nezlepší. Kdybyste se mě zeptali na krizi před válkou, řekla bych, že to je to, že úmrtnost převyšuje porodnost. Nyní je to migrace a celková porodnost,“ dodala.

Mnohé ženy nechtějí otěhotnět v situaci s nejistými vyhlídkami a kdy hrozí, že otec jejich dítěte zemře na frontě. Jiného názoru je ale třeba armádní mluvčí Margaryta Rivčačenková, která poznala svého partnera na frontě. „ Rozhodli jsme se mít dítě letos, protože příští rok už bychom nemuseli mít tuto příležitost,“ řekla deníku The Wall Street Journal těhotná žena.

Dítě podle ní znamená i novou příležitost pro Ukrajinu. „Pokud vychováme novou generaci dětí, která nepozná ruský jazyk nebo literaturu, která nebude znát Lenina, Stalina či Sovětský svaz, tak za 20 let budeme mít více ukrajinský národ, než máme nyní,“ řekla deníku.