Připravenost USA chránit Evropu klesá, o 3 % HDP na obranu se klidně bavme, říká Fiala

Připravenost Spojených států zajišťovat kompletně obranu Evropy klesá, debata o zvyšování výdajů na obranu se vede a povede se dál. Na dotaz deníku Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že Česko je připraveno na debatu o zvýšení závazku členských států NATO výdajů na obranu na tři procenta HDP oproti současným dvěma. Fiala dodal, že navýšení by neproběhlo během jednoho roku, ale postupně. Dvě procenta jsou podle Fialy minimum. Donald Trump na úterní tiskové konferenci řekl, že by státy NATO měly dávat na svou obranu dokonce 5 % HDP.

Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Na obranné výdaje, do kterých se započítává rozpočet ministerstva obrany, ale také některé položky z jiných resortů, bylo podle něj loni vyčleněno celkem 177,1 miliardy korun, ze kterých se vyčerpalo 166,8 miliardy korun.

V souvislosti s blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se opakovaně hovoří o tom, že budou USA, respektive NATO, tlačit na zvýšení výdajů na obranu. Ve veřejném prostoru se objevily cifry od tří do pěti procent HDP oproti současným dvěma.

PODCAST: Žijeme v době dozoru. Proč jsou orwellovské metafory přesto zavádějící?

Premiér Petr Fiala na dotaz deníku Echo24 v reakci na tyto spekulace řekl, že Evropa se musí starat o svoji bezpečnost a obranu. „A Česká republika se k této své odpovědnosti hlásí. I proto dáváme poprvé po dvaceti letech dvě procenta HDP na obranu. My jsme to vtělili do legislativy, abychom zavázali všechny případné další vlády, aby na obranu myslely a abychom se už jako Evropa nedostali do situace, ve které jsme dnes, tedy že nemáme dostatečné kapacity a nejsme dostatečně odpovědní,“ uvedl Fiala.

„Bez ohledu na to, jestli v Americe by vyhrál Donald Trump nebo někdo jiný, tak připravenost USA zajišťovat kompletně obranu Evropy klesá. To stačí sledovat tu vnitrospolečenskou debatu ve Spojených státech a i proto je v našem zájmu se o svou obranu starat. Růst výdajů na obranu je podle mě vzhledem k mezinárodní situaci nutná, ale i správná věc z hlediska toho, co má stát zajišťovat, tedy bezpečí svých obyvatel,“ řekl Fiala.

„Teď k těm číslům. Ta debata se vede a povede. Dvě procenta je dneska minimum, ale zase si řekněme, že ne všechny státy ta dvě procenta plní. Ale je to minimum. A teď se můžeme bavit o tom, že máme dávat víc a v jakém časovém horizontu. Řekněme, že to budou tři procenta, tak já nepředpokládám, že by to bylo během jednoho roku, ale byla by to nějaká dlouhodobější cesta, po které bychom jako státy NATO šli. My se té debatě nebráníme, je možné ji vést a je potřeba se starat více o svou obranu. Ale jestli ten závazek takový bude, to je ještě předčasné,“ míní premiér.

Později něco podobného premiér zopakoval po prohlášení nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země Severoatlantické aliance (NATO) prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.

Je jasné, že dvě procenta HDP bude minimální hranice, uvedl Fiala. „Budeme se muset bavit i o tom, zda dávat víc. Jsou země, které už teď dávají čtyři procenta. A pojďme hledat tu správnou hranici,“ řekl. Česko se podle něj debatě nebrání.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Hnutí Stačilo! obejde hranici vstupu do sněmovny. Zeman to podporuje, experti kritizují

Ten dále zmínil, že peníze vydané na obrnu nejsou investice do „nějakého železa“. „To jsou peníze, které když se dobře investují, tak slouží rozvoji domácího průmyslu, inovacím, výzkumu… Dobře vynaložené peníze na obranu mají spoustu vedlejších efektů, jak ví státy, které dlouhodobě do obrany investují. My se snažíme o totéž, abychom modernizovali naši armádu, abychom dělali dobrá rozhodnutí z hlediska budoucí obrany. Někdy i rozhodnutí odvážná, podívejte se na to, co jsme udělali u letectva v souvislosti s nákupem stíhaček F-35. Toto rozhodnutí nebylo jednoduché a opozice nás kritizuje a kdekdo nás kritizuje,“ dodal Fiala s tím, že jde o odvážné rozhodnutí, kdy vláda investuje do produktu, který je technologicky špičkový a který bude sloužit české obraně po desítky let. Vláda podle něj dbá na to, aby se do investic zapojoval český průmysl.

Bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš pro Echo24 potvrdil, že Trump může o zvýšení výdajů bez problému usilovat. Hovořilo se také o tom, že by mohl Bílý dům požadovat, aby členské státy nakupovaly část „Myslím si, že Trump toto je schopen vymáhat, ale většina členských států tomu nebude chtít dostát. Proto nelze vyloučit vážné problémy v NATO a snahu Francie a Německa výrazněji aktivovat evropskou obranu na bázi EU,“ řekl Mareš.

Existují podle něj i alternativní možnosti. „Je však možné i vytvoření autonomního baltsko-severského bloku (Polsko, Pobaltské a severské státy) s novými úzkými vazbami na USA a spíše ‚eurasijského‘ (tedy provýchodního) bloku v podunajské oblasti,“ vysvětlil Mareš.