Škrty u policie a samospráv neprošly přes STAN, zní z NERV. Rakušan: Nechtěli jsme je ohrozit

Policisté a samosprávy. To jsou oblasti, v nichž se mohly ve škrtech najít miliardy a nedošlo k tomu, protože hnutí STAN je druhé nejsilnější ve vládě a má ministerstvo vnitra. Deníku Echo24 to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Šéf Starostů a nezávislých a ministr vnitra Vít Rakušan pro Echo24 uvedl, že ze své pozice nechtěl dopustit ohrožení fungování v těchto oblastech. Náklady konsolidace podle něj musí solidárně nést všichni.

Snížení počtu policistů a revize samosprávy a nákladů na místní vlády. To stálo mimo jiné v listopadovém návrhu NERVu na konsolidaci státního rozpočtu. Celkem by se dohromady dalo uspořit asi 13 miliard. Ekonom a člen NERV Dominik Stroukal deníku Echo24 sdělil, že tato opatření politicky neprošla právě přes zmiňované hnutí STAN. „Rozumím tomu, že to nejde ve chvíli, kdy se bavíme o druhé nejsilnější straně ve vládě, která má ministra vnitra. V takové chvíli prostě nejde sáhnout na policisty a na samosprávy, protože STAN,“ uvedl Stroukal s tím, že chápe politický kompromis, k čemuž ale dodal svůj pohled.

„Bez ohledu na politickou situaci jsme navrhovali, ať se řeže v samosprávách. O státních zaměstnancích se bavíme neustále, pořád řešíme ten erár, který zaměstnává milion lidí. Ale je potřeba si uvědomit, že z toho polovina je v samosprávách,“ dodal Stroukal s tím, že samosprávy jsou v podstatě celý jeden paralelní svět, o kterém se ale příliš nemluví a určitě by se tam dalo optimalizovat.

Šéf hnutí STAN Rakušan pro Echo24 připomněl, že úspory jak v resortu vnitra, tak na straně samospráv se v konsolidačním balíčku samozřejmě objevily. Samotné ministerstvo vnitra zároveň připravuje metodiku, která má vést k analýze agend státní správy. Tu by chtěl Rakušan předat dalším resortům a státním institucím po létě.

„Za STAN od začátku říkáme, že náklady konsolidace musejí solidárně nést všichni. Do jednání jsme ale šli dobře připraveni a byli jsme tak schopni koaliční partnery přesvědčit o tom, která opatření jsou smysluplná a která naopak ne,“ uvedl pro Echo24 Rakušan. „Ohrožení fungování policie nebo samospráv jsem jako ministr vnitra samozřejmě připustit nechtěl a jsem rád, že k tomu nedojde. Naše návrhy jsme ale rozhodně nepředkládali ultimativně,“ dodal Rakušan.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že konsolidační balíček je dobrým kompromisem, se Stroukalem ale nesouhlasí. „U jednání jsem seděl a tuto interpretaci odmítám. Provozní úspory jsme nikterak nekritizovali, naopak v našem prvotním návrhu jsou provozní úspory jako první bod,“ uvedl Vlček. STAN se podle něj nechce dostat do situace, kdy se budou vládní strany přetahovat, co je čí nápad a kdo uhrál víc. „Je to nedůstojné. Pro nás je důležité, že balíček z velké části naplňuje naše počáteční očekávání, které komunikujeme od začátku vyjednávání,“ dodal Vlček.

Zbytnělý sektor samospráv a příliš mnoho policistů

Ekonomové z NERV v souvislosti se samosprávami uvedli, že ČR má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. „Česko má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ uváděli tehdy ekonomové.

V této oblasti by mohla pomoci administrativní a ekonomická opatření, která budou motivovat k postupnému slučování menších obcí do větších a přenášení činností na obce s rozšířenou působností. Například by mohlo jít o změnu pravidel rozpočtového určení daní s tím, že by malé obce měly ekonomický motiv se sloučit a velké jejich samosprávy přijmout.

„Je možné i stanovit minimální velikost obce administrativně, například na úrovni 1000 obyvatel či výše s tím, že menší obce by dostaly možnost přechodného období ke svému spojení s jinými obcemi. Rušit obce, kde alespoň ve dvojích volbách za sebou nebyla žádná kandidátka. Lze uvažovat i o snížení počtu krajů na osm,“ uváděli ekonomové s tím, že výnos opatření by mohl být cca deset miliard korun korun ročně při výrazné redukci počtu obcí do 1 000 obyvatel.

Podle Lukáše Vlčka to byli právě Starostové a nezávislí, kdo od začátku kritizuje rozbujelou státní dotační politiku. „Uvítáme, pokud řada dotačních programů bude nahrazena finančními nástroji, jako jsou například zvýhodněné úvěry, třeba pro oblast bydlení – v kombinaci s řešením nesmyslné administrativy a mnohdy nesplnitelných podmínek poskytovatele dotace,“ uvedl Vlček pro Echo24.

„Dlouhodobě preferujeme komplementaritu evropských, národních a krajských dotací. V otázce samospráv nepreferujeme slučování obcí, ale spíše rozvoj spolupráce mezi obcemi. Z vlastní praxe vím, že takový přístup může uspořit mnoho provozních výdajů,“ popsal Vlček s tím, že pro podporu meziobecní spolupráce připravilo MV ČR novelu zákona o obcích, který má aktuálně pro meziresortní připomínkovém řízení.

U policistů ekonomové uváděli, že ČR má historicky vyšší počet policistů na 100 tisíc obyvatel (376) oproti průměru EU (332). „Počet policistů připomíná spíše high-policing země typu jihu (Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta), spíše než země středu a severu EU (Švédsko, Nizozemí, Německo). Snížením počtu policistů o cca 3000 by se ČR přiblížila těmto zemím, zároveň by se vrátila na úrovně let 2012-2014, které nebyly z hlediska kriminality o tolik odlišná od dneška,“ uvedli ekonomové s tím, že dle dlouhodobých statistik nelze v případě ČR najít jakoukoliv přímou souvislost mezi počtem policistů a vnímanou či skutečnou mírou bezpečí a kriminalitou v zemi. Výnos by mohl být až tři miliardy korun, pokud by se braly v úvahu i výsluhy.

„Pan ministr Rakušan upozorňuje na důležitý fakt, že v otázce policie je ČR bohužel v takové situaci, kdy v minulých letech odešlo velké množství policistů a nedošlo k naplnění stavu u policie. Oproti tomu hasiči mají například konečně stavy naplněné. Z toho důvodu budou provozní úspory těžké,“ řekl pro Echo24 Vlček.