Dotace z EU nevedou v Česku k trvalému růstu ani vyšší konkurenceschopnosti, zjistil NKÚ

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025. V něm shrnul výsledky kontrol za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025, které se věnovaly evropským dotacím.

NKÚ jako příklad uvádí, že tuzemský hrubý domácí produkt v paritě kupní síly vůči průměru EU se zvýšil ze 72 procent v roce 2004 na 91 procent v roce 2023, tedy o 19 bodů. Polský HDP naproti tomu vzrostl za stejnou dobu o 33 procentních bodů ze 47 na 80 procent průměru EU. Úřad také uvádí, že region Severozápad, tedy Ústecký a Karlovarský kraj, patři mezi regiony, jejichž HDP na obyvatele v paritě kupní síly se za dobu členství Česka v EU vůči průměru EU vůbec nezvýšil.

„Ukazuje se zároveň, že globální krize doléhají na ČR významněji než na většinu ostatních členských zemí. To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky. Neinvestovalo se do nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice s vysokým a udržitelným tempem růstu,“ napsal NKÚ.

Úřad uvádí jako příklad, že v letech 2004 až 2006 existovalo celkem 97 evropských dotačních titulů, ale v období 2007 až 2013 už jich bylo 273. V nynějším období jich je 176. Podle loňské zprávy NKÚ získalo Česko za 20 let členství v unii o bilion korun víc, než do ní odvedlo.

„Dosud jsme potenciál, který s sebou evropské peníze přinášely, plně nevyužili. Na nové politické reprezentaci bude vyjednat taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal i na to, že peněz z EU je již nyní méně než dříve a budou postupně ubývat. „O to více teď záleží na důsledném stanovení velmi omezeného počtu priorit a na efektivním použití těchto zdrojů,“ dodal.

Kontrolní úřad v některých případech zjistil, že podpora nevedla k naplnění cílů. Šlo například o peníze na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Úřad tehdy mimo jiné zjistil, že počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil a systém se nepodařilo sjednotit pod jeden resort. Ministerstvo práce však s tehdejším závěrem nesouhlasilo. Systém péče o ohrožené děti se podle ministerstva naopak výrazně zmodernizoval a počet pěstounů roste.

Ve sledovaném období od loňského dubna do konce letošního března schválilo vedení NKÚ 19 kontrolních závěrů z akcí, které se týkaly právě peněz z EU. Proti dřívějšku zjistil o pětinu víc pochybení, hlavně pokud šlo o nehospodárnost, neúčelnost nebo neefektivnost. Ve dvou případech, které se týkaly jedné kontroly, podal NKÚ trestní oznámení.