Česká zelenina je drahá, protože nevydrží. Poslanci žádají podporu pro lepší sklady

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V dnešním usnesení Nekulu výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin.

Poslanci výboru žádají ministra, aby hledal možnosti využití peněz ze Společné zemědělské politiky EU na podporu spolupráce zemědělců při zpracování a prodeji potravin. Zemědělci mohou takto spolupracovat například v odbytových družstvech.

Na výboru diskutovali poslanci i s představiteli oborových organizací o cenách potravin. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza řekl, že ČR nyní dohání dlouhodobě zanedbané investice do inovací nejen v potravinářství. Proto je podle něj potřeba snižovat energetickou náročnost podniků. Poukázal na to, že například v Rakousku mají pro ovoce a zeleninu moderní sklady, kde vydrží čerstvé do další sezony. "To v ČR bohužel často neplatí. Sami se poškozujeme tím, že česká zelenina nevydrží tak dlouho, jak by mohla," řekl. Na potřebu investic do skladovacích prostor již v březnu poukázala také předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.

O vysokých cenách potravin se diskutuje již delší dobu. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová za příčinu vysokých cen potravin označila růst nákladů na energie a plyn. "Máme nejvyšší ceny v celé Evropě," řekla s tím, že to znevýhodňuje české výrobce, kteří tyto náklady musí promítat do cen. "Podniká se za účelem zisku. Nikdo nedělá potraviny jako charitu," poznamenala.

Uvedla, že pokud se s cenami energií nic nestane, nemohou se potraviny zlevnit. Potravinářské firmy se také podle ní setkávají s tím, že odběratelé chtějí, aby jim dodaly svou produkci za cenu až o 20 procent nižší, nebo si dovezou levnější produkci ze zahraničí.

Za problematické označila slevové akce v řetězcích, kdy jsou slevy i ve výši 40 až 60 procent. Zákon na ochranu spotřebitele by podle ní měl řešit i slevy na potravinářské zboží. Nyní zákon uvádí, že obchodník musí u slevy uvádět informaci o nejnižší ceně výrobku za 30 dní před poskytnutím slevy. Příslušný paragraf se ale netýká zboží, které podléhá rychlé zkáze. Večeřová řekla, že lidé kvůli slevovým akcím nevědí, kolik potraviny reálně stojí.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poukázal na to, že čeští zemědělci každoročně přichází o deset až 15 miliard Kč, protože prodávají svou produkci až o 20 procent levněji, než je průměr v EU.

Finanční podporu lokální produkce by podle výboru měl ministr hledat i pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) žádá, aby hledal možnost podpory lokálních výrobců a prodejců potravin cestou rychlejších odpisů energeticky a environmentálně přínosných investic.