Dotační ekonomika v praxi: stát vyplatí milion korun každému, kdo ho nepotřebuje

Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.

Cílem dotací je podle resortu životního prostředí zlepšit energetickou náročnost starých budov a zlepšit nedostupnost bydlení pro mladé rodiny. S tím souvisí i to, že rodiny mohou navíc žádat ještě o „rodinný bonus“ 50 tisíc korun v podobě příspěvku na dítě.

Žádat dopředu až o milion korun na zateplení domů budou lidé moci od září a od ledna příštího roku pak žadatelé získají možnost čerpat ještě zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen na další snižování energetické náročnosti domu. Například na výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku, ohřev vody nebo dobíjecí stanici pro elektromobil. O ten by mělo jít žádat bez nutnosti zástavy nemovitosti a s fixací úrokové sazby po celou dobu splatnosti. Úrok by měl činit zhruba tři až čtyři procenta, záleží ale na jednotlivých stavebních spořitelnách. Ty k tomu žádný komentář neposkytly, není tedy jasné, čím bude podloženo, že úvěry poskytnou.

Milionová dotace na rekonstrukci rodinného domu nebo chalupy podle podmínek nemusí být použita jen na zateplení, ale také na renovaci nebo úplné zbourání a výstavbu nového domu na stávajícím pozemku.

Částka ve výši 55 miliard korun, kterou chce stát na dotacích rozdat, pochází z tzv. Modernizačního fondu, který spadá pod plán evropského Green Dealu a čerpá peníze z prodeje emisních povolenek. Česko z fondu může v letech 2021 až 2030 dostat 500 miliard korun a rozdělit je právě v dotačních programech na energetické úspory. „Podpora míří na celou řadu energeticky úsporných opatření – od modernizace technologií v průmyslu a energetice, výstavbu fotovoltaických či větrných elektráren, přes energetické úspory v budovách až po modernizaci veřejného osvětlení nebo pořízení elektrobusů,“ uvádí Státní fond životního prostředí.

Výzvy k dalšímu čerpání dotací přicházejí v době, kdy stát konsoliduje rozpočet, proklamuje šetření a škrtá v národních dotacích. Ministr životního prostředí Petr Hladík proti kritice, že stát z peněz daňových poplatníků zadotuje vlastníkům nemovitosti její zhodnocení, argumentují tím, že program není placen ze státního rozpočtu, tedy není podle něj na dluh. „Je placen z peněz EU, a to konkrétně emisních povolenek. Starých neobydlených domů je v Česku přes 400 tisíc. Nemusíte ho jen zdědit, abyste na podporu dosáhl. Cílem je, aby rodiny mohly energeticky úsporně bydlet, modernizoval se bytový fond, který máme jeden z nejstarších v EU, nestavěly se další domy na cenné zemědělské půdě a zároveň se využily stavby, které tady už máme,“ tvrdí Hladík.

Peníze z EU jsou ovšem také peníze daňových poplatníků. Emisní povolenky, z jejichž prodeje fond prostředky čerpá, uměle prodražují energie. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého a jako určité odpustky si je tedy musí „znečišťovatelé“ kupovat. Objem povolenek v systému postupně klesá, čímž jejich cena roste. Peníze z prodeje povolenek jsou příjmy Evropské unie a část jich je dále rozdělována mezi členské státy, které je mají využít k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Jde tedy o masivní přerozdělování peněz, které se nejprve obyvatelům EU vezmou a následně rozdělí na dotacích.

Vláda Petra Fialy přitom lidi dlouhodobě vyzývá, aby se nebáli dotace čerpat. Stejně tak česká strana na evropské Radě ministrů životního prostředí hlasovala pro rozšíření systému emisních povolenek i na dopravu a bydlení. „Legislativu z balíčku Fit for 55 vítáme, protože tak získáme finance, které můžeme použít pro změnu v průmyslu, energetice, teplárenství, na čistou mobilitu a především na úspory lidí například na zateplení domů. Tyto prostředky Česká republika na sto procent využije,“ vyjádřilo se tehdy ministerstvo.

Dotační program na opravu starých nemovitostí vzbuzuje kritiku i kvůli tomu, že působí jako rozdávání peněz těm, kdo přitom již majetek mají a netrpí tedy nedostupností bydlení. „Kdo vlastní nemovitost, není ohrožen chudobou. Nemovitost může zastavit, prodat. V každém případě disponuje majetkem a není chudý. Je nemravné, aby mu na zhodnocení jeho majetku významně přispívali lidé, kteří žádný majetek nemají a často ani nedosáhnou na hypotéku,“ upozornil kriticky exministr financí Miroslav Kalousek.

Ten také říká, že na programu „Oprav dům o babičce“ není fér vůbec nic, a že bude-li vláda dál takové programy rozjíždět, společnost žádné její úsporné kroky nepřijme, protože ji neuvěří. Podle Kalouska se evropské dotace, které státy musejí vyčerpat na zelenou modernizaci, měly využít na energetickou renovaci veřejných budov, a ne na nesystémové rozdání vlastníkům nemovitostí, kteří tím jen zhodnotí svůj majetek.

Podobně mluví i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Stát nevysílá signál, že na sobě šetří a že omezuje dotace. Přitom omezení dotací má představovat zhruba dvě třetiny takzvaného ozdravného balíčku. Dotace na rekonstrukci domu navíc znamenají přesun celospolečenského bohatství od chudých k bohatším, protože ti opravdu chudí žádné domy nevlastní. Zato ale platí daně, které pak směřuje na dotace. Třeba platí DPH z potravin nebo z elektřiny,“ řekl k tomu Kovanda deníku Echo24.