Proč prudce klesá porodnost. „Stojíme před stejným šokem jako v 90. letech“

Velkým, byť tichým tématem českého života posledních dvou let je pokles porodnosti. Začal v lednu 2022, za celý loňský rok to dělalo téměř 11 procent. A letos za první čtvrtletí klesl počet narozených dětí proti prvnímu čtvrtletí loňského roku o dalších 11 procent. Co za tím je? Lze úbytek malých Čechů vysvětlit covidem, inflací, nejistotou v době války, anebo třeba očkováním (úbytek začal sedm až devět měsíců po zpřístupnění dávek lidem v době, kdy nejčastěji zakládají rodinu)?

Otázky pro předsedkyni zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Zdenku Němečkovou-Crkvenjaš (ODS), vedoucí katedry demografie na  Přírodovědecké fakultě UK a členku Národního institutu SYRI Jiřinu Kocourkovou a imunoložku Zuzanu Krátkou.

Za první tři měsíce roku se narodilo o 22 procent dětí méně než za stejnou dobu před dvěma lety. Prudký úbytek porodnosti pozorujeme už druhým rokem. Je to pro vás důvod k znepokojení, nebo to může být dočasný výkyv?

Němečková: Ta čísla jsou alarmující, ale musím říct, že i očekávaná. Loni a letos jsme se vlastně dostali do čísel, která jsme dávno očekávali. Už fakt, že touto dobou rodí velmi slabé ročníky z 90. let. Například porodnická společnost to předvídala a na základě jejích předpovědí se tvořily plány v porodnicích. Když jsem se teď bavila s kolegy porodníky, vyprávěli mi, jak už před pěti lety hovořili o tom, že roku 2022 přijde pokles zhruba o deset procent. A on byl o jedenáct procent.

Opravdu to porodníci před pěti lety dokázali takhle přesně vyčíslit? Dokázali to odhadnout i na měsíc?

Němečková: To samozřejmě ne, byl to ale rámcový odhad založený na tom, že do rození přicházejí ročníky z 90. let. Tehdy byla porodnost proti třeba 70. letům poloviční. Kromě toho, myslím, ten skokový pokles loni a letos zvýraznila ještě vyšší porodnost za rok 2021. To byl nejspíš fenomén, kdy lidé, kteří chtěli mít dítě, většinou druhé, si ho za lockdownů dopřáli o něco dřív. I proto nám úhrnná plodnost za rok 2021 vyskočila na 1,87 dítěte a ženu, pak klesala až na současných 1,66.

Kocourková: Ta čísla i ty úvahy musím do určité míry potvrdit. Porodnost, myslím tím počet živě narozených dětí, je výsledkem dvou faktorů – zaprvé počtem žen v reprodukčním věku, zadruhé intenzitou rození, tzv. úhrnnou plodností. Zatímco vývoj počtu žen v reprodukčním věku dopředu známe, ten druhý faktor nejsou demografové a statistici schopni přesně předpovědět. Nějakou dobu jsme optimisticky předpokládali, že úhrnná plodnost by se mohla stabilizovat někde kolem 1,7. A čísla v letech 2018 až 2020 naznačovala stabilizaci někde na této žádoucí úrovni. Od poslední krize, tedy od roku 2012, jsme v Česku zažívali růst úhrnné plodnosti od 1,5 postupně k 1,7 a s velkou nadějí jsme očekávali, že na této úrovni by se to mohlo stabilizovat. I vnější podmínky, především příznivá ekonomická situace, tomu nahrávaly. A z tohoto dlouhodobějšího pohledu, při předpokladu, že úhrnná plodnost zůstane na hodnotě kolem 1,7, byl rok 2021 výjimečný, poněvadž v něm došlo z úrovně stabilizované poslední tři roky, z těch 1,7, ke skokovému nárůstu na 1,83. Takže jedno z možných zdůvodnění, proč v roce 2022 došlo k tak prudkému poklesu na 1,66, je skutečně takzvaný kompenzační pokles. Vracíme se kousek pod průměr 1,7.

Krátká: Částečně souhlasím, částečně nesouhlasím. Důležitá okolnost, která tu nezazněla, je sčítání lidu z roku 2021, na jehož základě byl upraven, totiž snížen počet plodných žen. Tímto zpřesněním jsme v uvozovkách přišli o 60 tisíc žen v reprodukčním věku. Z roku na rok. A když se na to podíval předseda České statistické společnosti Ondřej Vencálek, logicky mu vyšlo, že úhrnné plodnosti byly v předchozích letech podhodnoceny. Tedy že číslo 1,71 z roku 2020 mělo správně být 1,77, a tedy že nárůst v roce 2021 na 1,87 není ani tak velký, ani tak překvapivý.

Chápu to správně, že pokud by úhrnná plodnost do roku 2020 byla ve skutečnosti vyšší, než jakou statistici odhadovali, nebude jednak nárůst plodnosti v roce 2021 tak strmý, jednak ale pokles od ledna 2022 bude o to záhadnější?

Krátká: Ano. Jistá část toho poklesu je nepochybně dána tím, že nám ubylo žen v plodné skupině, ale druhá část je z našeho pohledu, pohledu Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků Smis-lab, způsobena dalšími faktory. A ty je potřeba prošetřit.

Celý salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.