Vojtěch chystá změny fungování pojišťoven. Upravit se má i proces, který rozděluje 500 miliard z pojištění

Fungování a řízení zdravotních pojišťoven je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jedním ze tří největších problémů českého zdravotnictví. Další jsou nedostatečná práce s daty a špatně fungující systém ochrany veřejného zdraví. Podle jeho náměstka Ladislava Švece, který má změny v pojištění připravit, je třeba plánovat v delším horizontu. Řekli to v debatě na odborné konferenci Medidays.

Podle Vojtěcha je třeba stavět síť na základě potřeb pacientů, ne poskytovatelů zdravotní péče. Potřeba je transformovat málo využitá lůžka akutní péče na následnou péči využívanou hlavně seniory. „Pokud chci mít kvalitní péči, tak musí být koncentrovaná v nemocnicích, kde dělají určitý počet výkonů,“ řekl Vojtěch. Pacientům by podle něj nemělo stačit jen to, že se někde péče poskytuje, ale i to, že je kvalitní.

Náměstek Švec považuje za velký problém nedostatečně stanovené kompetence jednotlivých aktérů ve zdravotnictví. Proto se podle něj informace o blížícím se problému, a to například demografickém vývoji nebo nedostatku zdravotních sester, nedařilo přetavit do úprav systému. „Protože jsme nevěděli a vlastně doteď nevíme, kdo je za zajištění té změny odpovědný,“ řekl.

Na změnách podle něj už ministerstvo začalo pracovat. Upravit by se podle něj mělo dohodovací řízení, tedy proces, ve kterém se každý rok snaží zdravotní pojišťovny s poskytovateli zdravotní péče dohodnout na rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Pro letošní rok je to téměř 563 miliard korun.

„Další krok je, aby tento dohodovací proces byl stálý a byl rozšířen o uvažování o struktuře sítě, o struktuře služeb, které budeme potřebovat, o struktuře personálu a vzdělání, které budeme potřebovat,“ dodal s tím, že by se mělo plánovat s výhledem na pět nebo deset let. Účastnit by se podle něj měly například i kraje.

Podle něj by se díky tomu dala i lépe vysvětlovat například nutnost transformace některých nemocnic z akutní na následnou a dlouhodobou péči. „Takovýmto změnám je třeba dát čas, abychom všem dotčeným smysluplně vysvětlili, proč v jejich městě nebude nemocnice s tím rozsahem péče, na kterou jsou zvyklí teď,“ řekl. Nediví se přitom představitelům regionů, že se proti změnám staví, když se je dozví jen s několikaměsíčním předstihem.

Švec neočekává, že se změny budou prosazovat snadno. „Ve zdravotnictví není oblast, kde byste tou změnou někoho nenaštvali a nenarazili na odpor,“ uvedl. Pozitivní efekty se navíc podle něj projeví často až v dlouhodobějším horizontu. „Často mám pocit, že největší překážkou změn není běžná laická veřejnost, ale veřejnost odborná,“ řekl.

Švec jako zástupce platformy Zdravotnictví 2030+ představil v minulých letech celou koncepci změn veřejného zdravotního pojištění. Obsahovala například spojení zdravotního pojištění s nemocenským, které spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zdravotní pojištění tvoří 13,5 procenta z vyměřovacího základu z příjmu zaměstnance. Nemocenské pojištění se odvádí jako součást částky sociálního pojistného ČSSZ. Ročně jde asi o 39,6 miliardy korun.

Pojišťovny také navrhují, aby část zdravotního pojištění mohly navyšovat podle potřeby péče pro své pojištěnce. Navrhují proto dvousložkové pojistné, což je i jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), které bylo i mezi předvolebními sliby Andreje Babiše (ANO) v roce 2017. Základní složka pojistného má pokrývat standardní péči, druhá složka slouží jako dobrovolné připojištění pro vyšší komfort nebo jinak nehrazenou léčbu.

V programovém prohlášení současná vláda zmiňuje úpravy dohodovacího řízení a posílení konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. Kontrolu pojišťoven chce posílit i osobní zodpovědností členů jejich správních rad za výsledky činnosti pojišťovny.

Vláda plánuje také upravit platby pojišťoven za zdravotní péči tak, aby zohledňovaly výsledky léčby místo současného počtu výkonů. Slibuje také finanční bonusy od pojišťoven pro občany, kteří se pravidelně účastní preventivních prohlídek.