Jak se „vyrábí“ lidská kůže? Švýcarská laboratoř jede naplno kvůli neštěstí v Crans-Montaně

Jak se „vyrábí“ lidská kůže? Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud (CHUV) na plné obrátky, aby pomohla zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je jediné svého druhu v Evropě, píše agentura AFP.

Od tragédie pracuje laboratoř sedm dní v týdnu. Při požáru nočního klubu v Crans-Montaně při silvestrovských oslavách zahynulo 40 lidí, 116 utrpělo zranění a desítky z nich jsou stále hospitalizovány. „Je to emotivní,“ řekl farmaceut odpovědný za technické záležitosti centra Laurent Carrez a dodal, že prioritou je maximálně pomoci těmto pacientům, ať už jsou hospitalizováni ve Švýcarsku, nebo v zahraničí.

Nemocniční centrum buněčné produkce v Epalinges je podle AFP jediné, které je schopné produkovat tolik buněčné tkáně pro kůži v souladu se švýcarskými a evropskými právními předpisy. Odborníci pracují s kousky zdravé kůže odebranými těžce popáleným pacientům z Crans-Montany, aby jim ji později mohli implantovat bez případných komplikací.

„Z deseti centimetrů čtverečních zdravé kůže jsme schopni vyrobit jeden až tři kusy kůže o velikosti 2600 centimetrů čtverečních, což představuje přibližně plochu zad,“ vysvětlil Carrez a dodal, že taková tkáň poté ale neobsahuje chlupy ani potní žlázy. Dosud centrum obdrželo 15 žádostí o výrobu kůže v souvislosti s požárem v Crans-Montaně, zatímco za normálních okolností vyprodukuje kůži pro přibližně 20 pacientů ročně.

„Od popálenin na 50 až 60 procentech těla je nutné pěstovat kůži v laboratořích, protože by nebylo možné pacientům pomoci pouze pomocí zbývající zdravé kůže,“ vysvětlil lékař centra CHUV Olivier Pantet. V čisté místnosti se farmaceutičtí asistenti a technici v laboratorních pláštích tiše věnují kultivaci kožních buněk. Tato fáze trvá přibližně tři týdny, během nichž se buňky umístěné v krabičkách přirozeně množí, až se dotýkají a tvoří vrstvy, které se navzájem překrývají.

„Pak přijde okamžik, kdy přestanou růst, a v tu chvíli víme, že jsou připravené. Je to vidět také na vzhledu buňky (...) Dosáhly požadované funkce, tedy funkce tkáně, a jsou připraveny fungovat jako kůže,“ popisuje Carrez. „Hotová“ kůže se musí transplantovat do dvou dnů. Úspěch těchto transplantací však není vždy jistý. „Pokud se uchytí 80 procent transplantátu, jsme spokojeni, protože to je vynikající výsledek,“ popsal Pantet.

Univerzitní nemocnice kantonu Vaud nyní ošetřuje sedm obětí požáru v Crans-Montaně. Podle Panteta má mnoho zraněných z Crans-Montany společné to, že jsou popáleni na velké ploše, ale také do velké hloubky kůže. Úřady uvedly, že každá z obětí požáru dostane jednorázovou platbu ve výši 10.000 franků jako odškodné (přes 260.000 Kč) a že bude zřízen fond, kam mohou dárci posílat obětem peníze.

Švýcarský kanton Valais, kde se neštěstí odehrálo, zakázal používání pyrotechnických zařízení ve všech veřejných vnitřních prostorách několik dní poté, co se k podobnému kroku odhodlaly kantony Vaud a Ženeva, uvádí BBC. Požár v baru Le Constellation v lyžařském středisku Crans-Montana pravděpodobně vznikl, když prskavky připevněné k lahvím šampaňského zapálily zvukovou izolační pěnovou výplň na stropě.